Seemanová jako Phelps: Stresuje mě, jak to cinká. Prozradila plán na Paříž
Takhle to dělával Michael Phelps. Nejdřív zazářil v bazénu, aby pak pózoval se spoustou medailí na krku. Plavkyně Barbora Seemanová přivezla z mistrovství Evropy v Bělehradě čtyři, včetně dvou zlatých z kraulové stovky i dvoustovky. A celou dobu tiskovky po příletu jí na hrudi vyhrávaly hlasitou zvonkohru.
Nepřijdete si trochu jako Phelps?
(úsměv) „K Michaelu Phelpsovi mám ještě hodně daleko. Myslím, že ty jeho medaile byly ještě o něco těžší a cennější. Snažím se trochu nedýchat, aby to nedělalo rámus. Je to ale hřejivý pocit. Vždy když to zacinká, si uvědomím, že ty medaile mám a je to hezké a těším se z toho.“
Jaký to byl pro vás v Bělehradě týden?
„Výživný... Byl to týden plný závodů. Každý den jsem měla nějaký start. Neměla jsem ani jeden den volno, vždy jen ráno před finále. I ty prostoje mezi závody byly pro mě hodně tréninkové. Tím, jak jsem před olympiádou a neladila jsem na Evropu, tak to byl horně perný týden plný plavání.“
A zřejmě váš nejúspěšnější, nebo ne?
„Neřekla bych nejúspěšnější. Furt moje výsledky z olympiády… Ty časy jsou sice teď lepší, to je pozitivum, ale olympiáda je furt olympiáda. Doufám, že ten nejlepší týden teprve přijde.“
Na kolik medailí jste si věřila před šampionátem?
„Doufala jsem ve dvě stě kraul. Chtěla jsem si obhájit ten titul. S tím, že jsem si myslela, že bych chtěla ještě získat medaili na sto kraula. Dvě stě polohovka vůbec… Tam jsem netušila, kolik pojedu. Po Londýně (Seemanová tam před měsícem zlepšila národní rekord – pozn. red.) jsem si říkala, že to byl výstřel, že nemám žádné očekávání. A čtyři sta kraul jsem nevěděla, jak jsem nalosovaná. Tam jsem to neřešila, tam jsem si říkala, že to musím hlavně přežít na konci. Doufala jsem ve dvě. S tím, že jsem nevěděla, že na čtyřista kraul jsem byla jedna z favoritek. To byla taková, dalo by se říct, jasná medaile… Ale určitě to tak jasné nebylo po sedmi dnech závodění.“
Nebyly soupeřky otrávené, že jste jim brala medaile?
„Jo, upřímně, nějaké jo. Hlavně na tu polohovku. Ty nebyly úplně rády, protože jsem tam nebyla jako favorit. Nikdo nepočítal s tím, že bych mohla mít medaili. Takže holky nebyly po finále moc nadšené. Ale potom gratulovaly, pak mi to docela přály.“
Prožívala jste i další úspěchy celého týmu, který se vrací celkem se sedmi medailemi?
„Určitě. Vždy když jsem doplavala, nebo jsme měli vyhlášení, tak jsem viděla českou vlajku a všichni tam fandili. Bylo to hezké. Já jsem tolik prostoru na to fandění a podporování neměla, protože jsem měla každý den finále, ale snažila jsem se. Navzájem jsme se ptali, hodnotili závody. Bylo to fajn i v tom týmu.“
Pomůže vám těžký týden v Bělehradě směrem k olympiádě?
„Určitě. To byl i plán od začátku, proč jsme do Evropy šli. Mnoho plavců se rozhodlo Evropu vynechat z důvodu olympiády, ale pro nás to byla vyloženě paceová (tempová – pozn. red.) práce. Do toho kompenzační cvičení, fyzioterapie, tréninky mezi závody. Bylo to jak trénink na závody jako takové, tak jak zvládnout několikadenní zápal a vytíženost. To je to, co na olympiádě hraje také velkou roli. Člověk musí zvládnout plavat každý den start třikrát a tam to není o tom, že se může ráno šetřit, ale musí jet hned ostře. To byl také cíl. Jsem ráda, že jsme to zvládli tak, že jsem i tu čtyřstovku zvládla plavat a uplavat a doplavat.“
Na své hlavní trati 200 kraul jste se znovu přiblížila hranici minuty a 55 sekund. Kolik času můžete stáhnout na olympiádě?
„Vyladění je hlavně o tom, že já jsem pak odpočatá. Člověk tam nejede v takové zátěži, vypětí a dokáže si to víc užít a víc se soustředit. Nechci to říkat časově, to nikdy nevíme. Někdy může být člověk vyladěný a hlava je třeba víc vystresovaná. Ta dvoustovka se mi ale jela úplně krásně. Nebyla jsem vůbec hotová, když jsem doplavala. Myslím, že když budu mít vedle sebe holky a konkurenci, tak to bude ještě lepší. Jsem přesvědčená, že se mohu ještě zlepšit.“
Jak máte naplánovanou závěrečnou přípravu na olympiádu?
„Určitě zůstáváme v Evropě. Jedeme na Slovensko do Šamorína, kde zůstáváme na našem precampu až do olympiády. A pak se budeme jen vracet na odlet na olympiádu.“
Starty v Paříži si můžete vybírat, jaké zvolíte?
„Určitě vím, že nebudu startovat čtyři sta kraul, protože to je první den a je to společné se sto motýlem. Takže jsme se s trenérem rozhodli startovat na sto motýla, jelikož tam mám vidinu semifinále. Před dvoustovkou je to rozhodně lehčí start než ta čtyřstovka, která mě furt dokáže víc zničit. Takže pojedu sto motýl, dvě stě kraul a sto kraul, který by měl být po tom. Ještě jsem se nekoukala, kde je dvě stě polohovka, ale kdyby to mělo být po těch kraulových startech, tak bych určitě chtěla i tu polohovku. Protože, proč ne?“
Mimochodem, všímáte si, jak ty vaše medaile, co máte na krku, pořád cinkají?
(směje se) „Jo. A už mě to trošku stresuje! Musím se hrozně hrbit, aby to necinkalo…“
Jak jsou těžké?
„Docela jsou těžké, upřímně. I každá zvlášť je těžká. Jsou kvalitní.“
V součtu tak kilo?
„Mohlo by být.“
ČESKÉ MEDAILE NA ME V BĚLEHRADĚ
BARBORA SEEMANOVÁ
100 metrů kraul, zlato
200 metrů kraul, zlato
400 metrů kraul, stříbro
200 metrů polohový závod, bronz
KRISTÝNA HORSKÁ
200 metrů prsa, zlato
BARBORA JANÍČKOVÁ
100 metrů kraul, stříbro
DANIEL GRACÍK
50 metrů motýlek, bronz
PROGRAM BARBORY SEEMANOVÉ NA OH
Sobota 27. července: rozplavby a semifinále na 100 metrů motýlek
Neděle 28. července: rozplavby a semifinále na 200 metrů kraul, finále na 100 metrů motýlek
Pondělí 29. července: finále na 200 metrů kraul
Úterý 30. července: Rozplavby a semifinále na 100 metrů kraul
Středa 31. července: finále na 100 metrů kraul
Pátek 2. srpna: rozplavby a semifinále na 200 metrů polohový závod
Sobota 3. srpna: finále na 200 metrů polohový závod
