Finálová série, na kterou se bude dlouho vzpomínat. Tečku za strhující bitvou o zlato z volejbalové extraligy napsal tahoun Karlovarska Patrik Indra. Nejdřív se sice obával, aby se s domácí halou před odchodem na první zahraniční angažmá neloučil zdrcující porážkou, nakonec ale šťastným esem o pásku proměnil mečbol a odstartoval bujaré oslavy na západě Čech.
Po dvou domácích prohrách museli obhájci titulu proti Lvům otáčet stav 1:2 na zápasy. Nejdřív po skvělém výkonu vyhráli v Praze, v pondělním dramatu ve vlastní hale triumfovali 16:14 v rozhodující sadě. Hlavním hrdinou úchvatného zápasu o všechno se stal univerzál Patrik Indra – lepší završení působení v Karlovarsku si ani nemohl vysnít. „Obrovsky jsem si přál, abychom sérii srovnali. Nechtěl jsem se loučit prohrou,“ líčil reprezentant. Vyhlíží novou životní etapu – volejbalové angažmá ve francouzské lize.
Dramatickou sérii o zlato jste zakončil nevídaným způsobem – esem o pásku. Kolikrát v sezoně se tohle povede?
„Jen párkrát. Není to nic chtěného. Snažil jsem dát dobrý servis, eso. Ale že bych si řekl, že dám eso o pásku? Tak to určitě není. (usmívá se)“
Dalo by se to vůbec natrénovat?
„Myslím, že nikdo na světě to nemá natrénované. Podle mě to ani nejde, protože síť a páska může být různě vyplá a napnutá. Člověk neví, jak podání trefit. Myslím, že to nikdo neumí.“
Co vám blesklo hlavou, když se míč překulil na stranu soupeře a skončil na zemi?
„Byl to nával obrovských emocí. Spadla z nás neskutečná zátěž, byla to velká úleva. Opravdu nespoutaná, nenahraditelná chvíle. Neskutečné emoce…“
Cítili jste, že tohle drama, ve kterém se soupeř hnal za obratem, je potřeba co nejdřív ukončit?
„Určitě. Vedli jsme v rozhodujícím setu 10:4, bylo to pro nás hezky rozjeté, ale pak přišla nějaká tíha okamžiku. Není jednoduché dohrát finále proti takovému mančaftu, i když podle toho nadějného skóre bychom měli… Ale Praha ukázala sílu. Nakonec to dopadlo takhle šťastně, ale myslím, že jsme si to hodně zasloužili.“
Byla sezona náročnější než minulá, kdy jste ve finále porazili České Budějovice?
„Letos byla celkově těžší. Po loňském titulu od nás byla větší očekávání, a i když se o tom úplně extra nemluvilo, tlak jsme cítili. Jsme nesmírně rádi, že to nakonec dopadlo a obhájili jsme to, protože to bylo obrovsky těžké.“
Nepochybovali jste po druhé domácí prohře ve finále (0:3)? Lvi měli dva zápasové zlaté mečboly…
„Lvi vstoupili do série velice dobře. Skoro celou dobu byli víc na koni než my. Ale naštěstí jsme ukázali sílu a pražské zápasy jsme odehráli výborně. Hlavně ten čtvrtý – v něm jsme nepřemýšleli, že bychom vůbec mohli prohrát. To byl jeden z našich nejlepších zápasů v sezoně. Tam jsme je trošku nalomili a pak to bylo vidět i na začátku pátého zápasu, kdy se s tím ještě nemohli srovnat.“
Oproti loňsku jste mohli slavit před plnou halou. Vychutnali jste si to?
„Loni to bylo bez diváků, ale samozřejmě jsme si to moc užili. Děláme to ale taky pro fanoušky a atmosféra byla nepopsatelná. Absolutně úžasná!“
Jaká byla vaše osobní rozlučka s klubem a spoluhráči?
„Oslavy byly obrovské. Po zápase jsme si to užili se všemi fanoušky na hale. V úterý jsme měli větší oslavu v naší sponzorské hospodě. Bylo to dlouhé a ještě to chvíli potrvá... Ale zase ne příliš dlouho, protože už ve čtvrtek se musíme hlásit v Hradci na reprezentaci.“
Zásadně jste pomohl ke druhému titulu a z karlovarského klubu teď odcházíte za prvním zahraničním angažmá. Pohádkový scénář, že?
„Je to tak. Jen jsem hrozně doufal, že se s Karlovými Vary nerozloučím prohrou 0:3 ve třetím zápase. Obrovsky jsem si přál, abychom sérii srovnali. Pátý zápas už byla jen taková třešnička. Chtěl jsem se hlavně s diváky rozloučit vítězně.“
Jak budete vzpomínat na tohle angažmá?
„Karlovarsko je top profesionální tým v Česku. Má obrovskou značku, i ve světě se o nás ví. V evropských pohárech jsme nechali hodně dobrou stopu. Myslím, že o Karlovarsku bude ještě hodně slyšet.“
O zahraničí uvažujete už delší dobu. Nastala ideální chvíle?
„Když jsem přicházel z Liberce, avizoval jsem, že pokud se bude dařit, chtěl bych po dvou letech zkusit něco na trošku vyšší úrovni. Jsem hrozně moc rád, že to vyšlo, i když o tom ještě nemůžu mluvit, protože oficiálně to půjde ven až příští týden. Když se mě tady ptali, jestli bych chtěl prodloužit smlouvu, říkal jsem, že bych moc rád, ale přece jen chci zkusit něco dalšího.“
Prozradit zatím můžete zemi, do které se přesunete. Francie je snem pro každého hráče, že?
„Těším se tam nesmírně. Mám rád výzvy a pro mě byla výzva zanechat dobrou stopu ve Varech, což se, doufám – nejen mě, ale celému týmu – povedlo. Až na pár výjimek jsme ve stejném složení týmu udělali za dva roky dva tituly. Moc víc toho udělat nešlo. (usmívá se)“
V CEV Cupu jste si v únoru zahráli proti Tours. Udělal jste si obrázek o kvalitě francouzské soutěže?
„Bude to zas něco jiného, jiný styl a druh volejbalu. Je to nový impulz do kariéry, budu muset dokazovat, že na to mám. A těším se, protože miluju výzvy. Kdo jde první rok do zahraničí, nedostane nic zadarmo. Od začátku přípravy budu muset dokazovat, že jsem lepší než spoluhráč, který bude na mém postu.“
Jaké máte cíle v klubové kariéře?
„Ve Francii chci dokázat, že na to mám. A doufám, že to třeba nebude moje poslední výzva a bude se to posouvat dál a dál. Snad tam bude ještě prostor pro posun a zlepšení.“
S koučem Jiřím Novákem se budete dál setkávat v reprezentaci…
„Budeme hrát Zlatou Evropskou ligu, doufám, že uděláme nějaký úspěch a ještě se trošku víc ukážeme. Dostat se do Final Four by bylo super.“