Nehodlá se připravit o nejkrásnější chvíle se svou malou Mayou. Plážová volejbalistka Markéta Nausch Sluková je ale zároveň odhodlaná dát maximum do atraktivního hvězdného projektu s Helenou Havelkovou.
Jak budete zvládat sportovní comeback s péčí o dcerku?
„Je pravda, že logisticky to má úplně jiné rozměry. Máme super rodinu, obě babičky, které fungují a jsou flexibilní. Chtěli bychom, aby Maya byla s námi co nejvíc. Strašně nerada bych obětovala, abych nebyla u těch dětských momentů, jenom kvůli volejbalu. Chtěla bych to zkombinovat. Je to žonglování na více frontách, ale reálné to je.“
Můžete si z některé sportovkyně vzít příklad?
„Já se dlouho kamarádím s Laurou Ludwigovou (olympijskou vítězkou z Ria – pozn. red.), která porodila asi o tři týdny dřív než já. Samozřejmě jsme se o tom bavily. Ale je to tak individuální věc… Člověk si myslí, že se vrátí a má to nějak nastavené. Pak se miminko narodí a najednou se to změní. Ono jich není tolik, které se vrátily na nejvyšší úroveň. Ale několik se jich vrátilo a pro mě je to velká inspirace.“
Jak vznikl název 2Stellar Team, kterým se s Havelkovou prezentujete?
„Vzniklo to tak, že jsme si dělaly srandu, že se spojíme z odlišných front. Helča jde jako hvězda z šestek, já jako hvězda z beachvolejbalu. Stellar je hvězdné spojení. Přišel s tím původně Simon a říkaly jsme: Proč ne? Je to originální, líbí se nám to jako logo a vystihuje to naši cestu.“
Co očekáváte od prvního společného turnaje?
„Myslím, že určitě budu nervózní. Z herního, soutěžního rytmu jsem vypadla, nehrála jsem víc než rok. Ale doufám, že to ve mně je, že jak vstoupím na hřiště, jakmile se sehraje první výměna, tak se mé nastavení vrátí. Vím, co na hřišti dělat.“
Jak se zatím parťačka potýká s přechodem z šestkového volejbalu?
„Hlavně to má hrozně hezky nastavené v hlavě. Problémy, na které naráží, jí slouží jako motivace. Ona je takový správný dravec. Možná právě proto mě láká s někým takovým hrát. Má v hlavě Paříž a jde si za tím přes všechny problémy. Podle mě se jí daří výborně.“
Projevují se v její hře nějaké zlozvyky z šestkového volejbalu?
„Asi bych úplně neřekla zlozvyky. Ale tím, že byla Helča zvyklá hrát s dalšími pěti lidmi a najednou jsem tam jenom já, jsou momenty, že přihraje balon a zapomene zasmečovat, protože tam není jiný člověk. Nebo je tam specifická věc, že na šestkách se blok nepočítá, takže se může znova rozehrát, kdežto na beachi se počítá. To jsou takové roztomilé šestkové přežitky. Jsou to takové detaily, kterým se můžeme zasmát.“