Že Švýcarky nepřiznají jasnou teč? Ze strachu, měla jasno Hermannová
Mají bronz z olympiády v Tokiu, patří k absolutní světové špičce, ale přízeň publika v Ostravě si nezískaly. Ani ne tak proto, že švýcarská dvojice Anouk Vergéová-Dépéová – Joana Mäderová v dramatickém boji o postup do čtvrtfinále J&T Banka Ostrava Beach Pro porazily Barboru Hermannovou s Marií-Sárou Štochlovou 2:1 (-20, 19, 11). Švýcarky zápas kouskovaly, co chvíli chodily za rozhodčími a nebyly úplně fér.
„Mě s prominutím nasral první balon třetího setu, kdy to Joana jasně tečovala,“ říkala na rovinu Barbora Hermannová. „Ale jelikož je velký stresor, agresivní charakter na hřišti, tak si myslím, že to udělala ze strachu. Proto teč nepřiznala.“
Jak se s takovým stylem vyrovnávat, když soupeřky hru kouskují a zdržují?
Štochlová: „Podle mě je nejlepší si toho nevšímat. Přijde mi, že zrovna tyhle dvě jsou na to specialistky. Na nepřiznávání tečí, hádání s rozhodčími, zdržování hry. Mě to jen rozhodí, kdybych to řešila. Tak se otočím na Barču a neřeším to.“
První set jste vyhrály 22:20, ve druhém jste vedly 18:16, mrzí taková prohra hodně?
Hermannová: „Mrzí, stoprocentně. Takhle najetý zápas, kdy jsme byly asi jen tři body od čtvrtfinále na takovém turnaji, určitě bolí. Budeme to ještě muset nakoukat na videu, mám ty míče v hlavě, co se tam událo, je to škoda. Ale Švýcarky jsou olympijské medailistky a sebemenší chybu potrestají tak, že vám nedají nic zadarmo.“
Koncovku hrály hodně přes Marii, dalo se proti tomu něco vymyslet?
Štochlová: „Věřte mi, že jsem se snažila, ale moc to nešlo. Konec zápasu jsem nezvládla asi mentálně, stres byl větší než já. Ve druhém setu, když jsme vedly 18:16, tam bylo pár důležitých balonů, které se nám nepovedlo proměnit. Tam jsme to takticky trochu nezvládly, nebo jsme to nevzaly na sebe a nesložily to. Jak říkala Barča, proti takovým soupeřkám už to pak stojí zápas.“
Přesto, v Ostravě jste se dostaly do play off, je to úspěch?
Hermannová: „Jo, samozřejmě. My jsme chtěly postoupit ze skupiny, viděly jsme šanci v Brazilkách, které nejsou ještě úplně stoprocentní. Povedlo se nám to, toho si velice ceníme. I tyhle body nám možná pomůžou se dostat na turnaj v Gstaadu, což jsme potřebovaly. Jen bych dodala, že chci hrozně pochválit Marušku, která udělala spoustu věcí, které mi pomohly v koncovce prvního setu speciálně. Tam jsem utekla hrobníkovi z lopaty. Hrály to celou dobu na mě a Máří to ořvala, vyhecovala a vymyslela. Mrzí mě, že to vypadá, že to dohrály přes ni, ale vůbec to tak nemůžeme brát, protože jsme tam obě. Obě vítězíme a obě prohráváme.“
Vy, Marie, Báru pochválíte?
Štochlová: „Samozřejmě, samozřejmě. Jako vždy.“
Báro, říkala jste, že vás Marie hodně hecovala. V koncovce druhého setu jste si plácky tak důrazně, že jste pak chvíli vyklepávala bolest z prstů. Přežily?
Hermannová: (usměje se) „Jo, byla to pořádná šlupka. Ale hráč si potřebuje ulevit. Dělám to taky. Občas měla Maruška otisk mé ruky na zádech. Kdysi mi to ani neřekla. Občas to tak je. Tlak roste, uvnitř hoří ohníček a pokud to nepromítnete do balonu, nedáte mrdu, že na druhé straně rozbijete písek, tak to občas schytá parťák. (usměje se) Viděly jsme to u kluků. Ti si fakt dávají facky. My se plácáme aspoň do rukou.“
Párkrát jste zahrály druhou přes, což je teď moderní trend, hráváte to?
Štochlová: „Jsme moderní.“ (usmívá se).
Hermannová: „Spíš tam bylo spousta míčů, kdy jsme na druhou musely hrát, než aby to bylo plánované. Některé akce jsou kontrolované, i to trénujeme na tréninku, protože je to pomoc. Ulevit té, po které se takticky jde a neodpustí se jí ani jedno podání. Tak jí druhá přes může pomoct. Je to něco, co bychom mohly zařadit víc. Ale musí na to být dobrý příjem.“
Štochlová: „Řekla bych, že příjem na to máme. Statisticky máme dobrý příjem, jen to chce trošku víc odvážnosti na druhou.. Jak se říká – koule. A ty ještě hledám.“ (usmívá se)
Jaký teď budete mít program?
Hermannová: „Ještě nevíme. V plánu byla Jurmala, ale přemýšlíme, jestli tam raději nevložíme okno na trénink. Abychom ještě zapracovaly na fyzičce a detailech, které jsme tady nezvládaly. Dát si trochu pauzu i proto, že teď jsou mezi turnaji velké rozptyly.“
Štocholová: „A pak je jich docela dost. Začíná to Gstaadem ve Švýcarsku, je jich pak spousta za sebou. Portugalsko, Kanada a po ní mistrovství Evropy.“
