- Video se připravuje ...
Historický úspěch pro Českou republiku. Plážoví volejbalisté Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem se stali mistry světa. Nic podobného se žádným jiným Čechům doposud nepovedlo. Přečtěte si zajímavostí o zlatých hrdinech z pláže. Dozvíte se například, jaký obor studují na vysoké škole, jak vznikl zvyk ukazovat na fotkách bradavky a proč spolu na turnají spávají v manželské posteli.
Kamarádi na kurtu i mimo něj
Dohromady se dali před osmi lety v roce 2015. Oběma je 29 let a sedli si nejen herně, ale i lidsky. Taková konstalace u beachvolejbalových párů zdaleka nebývá pravidlem. „U některých dvojic je to tak, že musejí mít oddělené pokoje. Pokud je nemají, tak jeden je uvnitř, druhý čeká na recepci, protože spolu nevydrží v jedné místnosti. Tohle u nás ale nehrozí,“ říká Schweiner. Prý si ani nepamatují, kdy se naposledy pohádali. Společným cestováním po turnajích přitom tráví zhruba osm měsíců z roku. Ve většině případů dokonce sdílí i společnou manželskou postel. „Každá kačka se přeci počítá,“ usmívá se Perušič.
S Italem za olympijským snem
Příchod italského trenéra Andrey Tomatise v roce 2016 do týmu plážových volejbalistů byl klíčovým faktorem vzestupu českého dua. „Naučil nás chápat celý beachvolejbal, reagovat na situace, přizpůsobovat se podmínkám i měnit taktiku,“ prozradil David Schweiner. „Andrea Tomatis má na titulu mistrů světa obrovský podíl,“ řekl agent hráčů Martin Lébl a naznačil další metu: „Každý beachvolejbalista má jako hlavní cíl olympiádu, která nás čeká. Kluci by měli patřit mezi týmy, které budou bojovat o nejvyšší příčky.“
Dvojitá loňská svatba
Minulou sezonu ozdobili několika medailemi včetně evropského stříbra, nejpříjemnější událost si nachystali na její závěr. Ondřej Perušič a David Schweiner vstoupili se svými partnerkami do stavu manželského. „Všechno se odehrálo v rámci jednoho týdne, dva po sobě jdoucí pátky. Data jsme přizpůsobili volnosti na jednotlivých místech, ale pak taky mezinárodnímu kalendáři,“ vysvětlil Schweiner. A veselky se prý vydařily. „Všechno bylo na jedničku. Ani naše rozvedené rodiny se nepopraly, takže jsme byli spokojení,“ smál se blokař.
Slavný dědeček
Dědečkem Ondřeje je někdejší československý volejbalista Boris Perušič. Je držitelem stříbrné medaile z olympiády v Tokiu (1964) a mistrem světa z roku 1966. Sport kombinoval se zaměstnáním v Československých aeroliniích, kde však dostal ultimátum. „Vedoucí jednou přišel a řekl, že si musím vybrat. Řekl doslova: Buď hrej volejbal, nebo pracuj. Volejbal mě neživil. My dostali například za olympiádu dva tisíce korun, což bylo dobrý, protože můj plat byl tehdy 990 korun, ale pracovat jsem musel. Už jsem byl ženatý, nebylo co řešit, s volejbalem jsem přestal,“ vypráví někdejší reprezentant. Zajímavostí je, že právě na Hrách v Tokiu startoval o 55 let později i jeho vnuk.
Nevydařená olympiáda v Tokiu
Kolem této události byl před dvěma lety pořádný poprask. Olympijské hry v Tokiu měly být pro české jedničky vyvrcholením šestileté spolupráce. Když však dorazili do dějiště Her, zjistilo se, že má Perušič pozitivní test na koronavirus. Následně musel deset dnů strávit v izolaci na hotelu, kde mohl jen minimálně trénovat. Ačkoliv česká dvojice musela vynechat první zápas, nakonec jim bylo přeci jen umožněno do turnaje naskočit. Jenže po psychicky vyčerpávajících dnech prohráli už ve svém druhém zápase. „Byl to sen, který jsme živili poměrně dlouho a na kterém jsme tvrdě pracovali. Takže v tomhle ohledu to asi nepřebolí nikdy,“ přiznal Perušič, který následně zkritizoval lékařské zabezpečení na olympijských hrách v Tokiu ze strany Českého olympijského výboru.
Na okruhu patří k menším hráčům
Poznali se, když jim bylo 15 let. Zatímco Perušič patřil už v té době mezi čahouny, Schweiner byl o hlavu menší. „Pamatuju si, jak na něm dres plandal, měl takový malý tělíčko,“ vzpomínal na první společné setkání Perušič. „Rychle se to ale otočilo, teď už má David asi o deset centimetrů víc. Ale jsem zvyklý, není jediný, který mě přerostl. Já mám kolem 190 centimetrů, Dave dva metry,“ usmívá se. V současnosti se však na okruhu oba řadí mezi menší hráče. Není výjimkou, že plážoví volejbalisté měří přes dva metry. „Doháníme to taktickou přípravou a herní inteligencí,“ shodují se.
Budoucí inženýr a magistr
Dosud oba úspěšně kombinovali plážový volejbal se studiem. Schweiner dokončuje studium financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Perušič práva. „Pomalu už směřujeme k cíli. Říkali jsme sice, že chceme končit v zimě, ale neřekli jsme ve které...,“ zavtipkoval Schweiner. Jeho parťák už přemýšlí i nad studiem dalšího oboru. Líbila by se mu historie zaměřená na mezinárodní vztahy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Jenže nejprve potřebuji dokončit jednu školu, jinak to nepůjde,“ je si vědomí Perušič.
Focení s bradavkou
Po každém úspěchu si český pár nezapomene udělat poměrně bizarní fotku. Schweiner s Perušičem si odhrnou dresy a ukážou bradavky. A jak tento netradiční rituál vůbec vznikl? „Tuším, že poprvé jsme to předvedli v euforii v Římě po výhře nad Alisonem,“ vzpomínal Ondřej Perušič. „Ale ani nevíme, jak to vzniklo. Naši italští trenéři to však mají hrozně rádi,“ dodává ironicky Schweiner. „Hodně si totiž nechávají záležet na stylu oblékání a sebeprezentujících věcech. Ti jsou z toho nadšení.“
Tajný trumf: vlastní software Beachdata
Český tým má k dispozici tajný trumf v podobě moderní technologie vlastní výroby. „Existují dva systémy sběru dat o hře jednotlivých párů – jeden je americký a druhý od pana Bartoše, kterého mají Perun a Dave v týmu. Soupeře tak mají skvěle rozebrané,“ vysvětlil Vít Mařík, svazový gestor plážového volejbalu. Software Beachdata dokáže odhalit slabiny soupeře, na procenta specifikovat, kam nejčastěji útočí nebo jak blokují, a to po jakém příjmu či nahrávce. „Brazilci do míče spontánně bouchnou a chtějí to vybojovat díky šikovnosti. To ve stylu hry našich hráčů není nic náhodné. Co se nám jeví jako výsledek, tak je naplánovaná činnost,“ dodal Mařík.
Související články
Top články
Mimibazar.cz
Články odjinud
Články odjinud
