Začíná turnaj plný hvězd. Ostrava je nostalgie, hlásí světoví šampioni
Před šesti lety v Ostravě nastartovali úchvatnou jízdu, která jim vynesla titul mistrů světa. Plážoví volejbalisté David Schweiner a Ondřej Perušič se na hvězdně obsazeném turnaji J&T Banka Ostrava Beach Pro, jehož sedmý ročník ve středu začíná kvalifikací, pokaždé probili do elitní čtyřky. Na unikátní trofej z ocelových trubek sice stále čekají, ale s tím až tak velký problém nemají. Klíčové podle nich je, že je každý vydařený zápas před fantastickými diváky posunuje.
„Ostrava nám pomohla v kariéře opravdu hodně,“ říká Ondřej Perušič. „Výsledek z roku 2018 pro nás byl průlomový, dostal nás do nejlepší dvacítky. Když tady přijedeme, je to nostalgie. Pokaždé si tady uvědomím, že sport je přece jen více o zážitcích, než o medailích. Říkám si, kolikrát ještě budu moct takovou atmosféru zažít? A takové zápasy zahrát? Právě tohle je na sportu vůbec nejlepší.“
Přijíždíte jako čerství vítězové turnaje v Polsku, jaká je forma?
Perušič: „Ideální. (usmívá se) Doufáme v to. První půlrok sezony se nám nepovedl podle představ. Kromě výkyvů formy jsme bojovali i se zdravotními obtížemi. Teď se zdá, že tohle pominulo a měli bychom být připravení. Doufáme, že se nám to na domácí půdě podaří ukázat. Navíc je to pro nás poslední turnaj před olympiádou v Paříži, pravděpodobně poslední. To znamená, že nám bude turnaj sloužit i jako užitečná konfrontace s týmy světové desítky, se kterými se střetneme v Paříži.“
Ostravským turnajem končí olympijská kvalifikace, hrajete také o další body?
Schweiner: „Je to tak, ještě bojujeme o nasazení na olympiádě do prvního koše. V něm bude prvních šest týmů. Tedy pět, protože šestí budou domácí Francouzi. Dostat se do prvního koše by pro nás mohl být dobrý krok k tomu, abychom měli na olympiádě papírově jednodušší skupinu a Nory nebo Švédy pak potkali až v pozdější fázi. Proto jsme také jeli na turnaj kategorie Challenge do Polska, abychom nasbírali nějaké další body. Abychom v elitní pětce byli.“
Po olympijském Tokiu jste měli myšlenky na konec kariéry. Jak to teď máte s Paříží?
Perušič: „Olympiádu už samozřejmě v hlavě máme. Už od mexického mistrovství světa se k ní naše myšlenky upínaly. I příprava je koncipována tak, aby ideálně na olympiádě vše vrcholilo. Co se týče myšlenek po olympiádě, tak to s Davidem řešíme. I s dalšími zainteresovanými subjekty, jako je Český volejbalový svaz, nebo Univerzitní centrum Victoria. Nicméně odpověď ještě nemáme. Teď se chceme soustředit hlavně na olympiádu. A po olympijském úspěchu, nebo neúspěchu, si sedneme a padne finální rozhodnutí.“
Co pro vás na olympiádě bude úspěch?
Perušič: „Když se oprostíme od naší oblíbené fráze o co nejlepším výkonu a prezentací před fanoušky, tak za mě by to bylo asi čtvrtfinále. Nejlepší osmička na světě je něco, kam dlouhodobě patříme, a cokoliv jiného by bylo neúspěchem. Ale zároveň jsme si vědomi, a ukázalo se to i na mistrovství světa, že pokud se dobře připravíme, správně načasujeme formu a v klíčových zápasech zahrajeme dobře, tak jsme schopni jít i dál.“
Bude o dalším pokračování vaší kariéry rozhodovat úspěch, či neúspěch v Paříži?
Schweiner: „Asi nebude. Naše rozhodnutí i podmínky mají nějaký vývoj a těžko předbíhat, nedokážu říct. Jelikož jsme na minulé olympiádě skončili poslední, tak nedokážu říct, jak s tím úspěch dokáže zamíchat. Ale spíše si myslím, že ne.“
Už jste si zvykli, že jste mistři světa?
Schweiner: „Já na to občas i zapomenu. (usmívá se) Tolik se toho nezměnilo, snad mediální zájem. Přibyli partneři a tlak na výsledek, ale na hře se nic nemění. Ta se musí furt vyvíjet, stejně jako se vyvíjí celý beachvolejbal. Kdybychom se přestali vyvíjet, tak dost rychle skončíme v kategorii Future.“
Pro sebevědomí je světový titul dobrý?
Perušič: „Člověk je mistr světa do prvního selhání. (usmívá se) Nás to velmi rychle přešlo. Možná ale více vnímáme, že týmy, které jsou žebříčkově výrazně hůř postavené, proti nám nastupují bez tlaku. A hrají i lépe, než je jejich standard. Právě proto, že nemají co ztratit. Hrajeme proti mistrům světa, budeme riskovat a uvidíme, jestli to vyjde. My se s tím musíme naučit pracovat, není to pro nás tak velká změna.“
Jaké máte v Ostravě ambice?
Perušič: „Po pěti účastech v semifinále se těžko nastavuje laťka dostatečně nízko. Od prvního ročníku v Ostravě byly naše ambice o tom, abychom předvedli co nejlepší výkon, ideálně si co nejvíce užili možnost hrát před domácími fanoušky. To zůstane stejné i letos. Účast ve čtvrtfinále se od nás asi očekává, to bychom i my považovali za slušný výsledek vzhledem k peripetiím uplynulých měsíců. Samozřejmě je naším snem se představit v nedělních bojích. To je každoročně zdroj nejlepších sportovních zážitků, jaké máme.“
Organizátoři v Ostravě hlásí od pátku do neděle vyprodáno, v prodeji je pár posledních lístků. Zajistili jste si vstupenky pro početné rodinné mančafty včas?
Schweiner: „Naše rodina tolik lístků jako některé rodiny Hujerů (významně kouká za Perušiče) tady nemá. Ale budou tu. Jsme nadšení, že je vyprodáno prakticky už od čtvrtku a bude plno. Už i na středeční kvalifikaci je stadion ze tří čtvrtin zaplněný, což je úžasné! Když se zamyslím, na kterých turnajích jsou při kvalifikačních bojích vůbec nějací fanoušci, tak se mi jich moc nevybaví. Tohle je opravdu rarita a moc se těšíme. Nasát atmosféru půjdeme rádi už na kvalifikaci.“
