Z mistrovství světa má kompletní sadu placek. Zlatou ze smíšené štafety si odvezl v roce 2015 z finského Kontiolahti, o osm let dřív bral stříbro ze sprintu a bronz z vytrvalostního závodu v italské Anterselvě. Michal Šlesingr, legenda českého biatlonu, věří, že na letošním šampionátu v Novém Městě najde medailové nástupce. „Musí si jen všechno sednout,“ říká.
7. března 2020 se v Novém Městě na Moravě rozloučil s parádní biatlonovou kariérou. Tečku tehdy napsal dvanáctou příčkou ve štafetě.
Teď se poprvé představí na stejném místě na světovém šampionátu v roli koordinátora. „Je to divno název,“ usmívá se Michal Šlesingr.
Co budete mít během mistrovství světa na triku?
„Jsem takový univerzální záložník. Kde je třeba, tam zaskočím.“
Jak moc vám dalo zabrat zajišťování potřebného zázemí pro českou reprezentaci?
„V Novém Městě je to poměrně jednoduché. Tím, jak je to doma, ubývá zařizování. Nemusíme řešit povolení na zbraně a další záležitosti.“
Základna týmu se od doby, co jste sám závodil, nezměnila?
„Jo, máme stabilní ubytovaní v penzionu Vrchovina. Jeho hlavní devízou je blízkost k areálu a přátelskost. Právě vzdálenost od přímého dějiště závodů je pro nás klíčová. Třeba na Holmenkollenu bydlíme v Park Hotelu, což je nejbližší hotel u stadionu. Trenéři, servismani můžou na stadion prakticky dojít pěšky. Podle toho si vybíráme. Není to tak, že by závodníci byli rozfrfněný a chtěli bydlet jedině ve čtyřhvězdičkovém hotelu. To určitě ne!“
Ale vaši následovníci mají jinak určitě větší komfort, než jste měli vy, průkopníci biatlonu v Česku?
„Podmínky se změnily dramaticky. V mé době byl biatlon v Čechách ještě malým sportíkem. Teď jsme se dostali do fáze, kdy patříme k hlavním sportům. To přináší zájem obchodních partnerů a sponzorů. Takže zázemí a servis jsou značně lepší než za naší éry.“
V čem například?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
