Čerstvý norský vítr už jí duje do zad. Těžký dril a pak celodenní volno? Ne, trénuje se sice s menší intenzitou, zato pořád. Střelba v zaběhlých polohách a se stejnými muškami? Nikoliv – i zde nastal prostor pro změny. „Já ale ráda zkouším nové věci, vyhovuje mi to,“ říká biatlonistka Veronika Vítková o vlivu nového trenéra Egila Gjellanda. Nor sice není u ženského výběru zatím pokaždé osobně, ale hlídá si dodržování nastaveného plánu po různých komunikačních cestách. A reaguje! Vítková si ho chválí, líbí se jí nové tréninky a prozradila, jaký nový trenér vlastně je.
Po Jindřichu Šikolovi a Zdeňku Vítkovi zažívá dril třetího trenéra. Když má ale Veronika Vítková mluvit o prvních měsících pod vedením nového kouče Egila Gjellanda, nezaváhá: „Je to pro mě nový impulz si zase zkusit něco jiného.“ Přičemž od zítřka bude hlavní českou hvězdou MS v letním biatlonu (na kolečkových lyžích) v Novém Městě na Moravě.
Co je tedy pod vedením Egila Gjellanda v českém ženském biatlonovém týmu jinak?
„Víceméně trénujeme v kuse, celých volných dní úplně moc není. Jen na konci nějakého bloku nebo soustředění, ale jinak jedeme bez volna. Tréninky jsou sice intenzitou posazené níž, ale o to může být další trénink ve vysoké intenzitě kvalitnější, protože jsme schopní fungovat déle a bez omezení. Je to prostě něco jiného.“
Zaskočila vás tato změna?
„Sedí mi to. Nemám sice porovnání, ale nemůžu si stěžovat, cítím se dobře. Navíc je to i díky dobré komunikaci. I ve chvíli, kdy tu Egil není, komunikuje s námi po telefonu nebo mailech. Chce, abychom pořád trénovali, ale současně aby nedocházelo k přetížení organizmu. Když se pak člověk necítí, on si stojí za tím, aby se trénink ukončil a raději se lehce odpočinulo, než abychom šli do zimní sezony zatažení. Maká se pořád a dost, ale jak je to takhle jiné, přijde mi, že organizmus pak lépe zvládá i velkou zátěž.“
Zavedl třeba i nějakou norskou specialitu, o níž byste si řekli: Jo, tak tohle ještě neznáme?
„To asi ne. Je to o tom, že oni jedou v pěti intenzitách, kdežto my jsme měli čtyři a pak krátkou sprinterskou. On ale neříká: My jsme to dělali takhle a takhle. Dává nám prostě plán a my podle něj jedeme.“
Přičemž je vám pak v hluchém období k ruce asistent Jiří Holubec, že?
„Je to tak, ale de facto jedeme podle Egilova plánu. Na googlu třeba máme i tabulku, kam si píšeme po trénincích pocity, a on na to pak reaguje. To se stalo třeba na začátku, kdy jsme měly hypoxii (lůžková část, kde se navozuje pobyt v různých nadmořských výškách), pak horská kola a já toho měla celkem plné zuby. Psala jsem mu, že trénink byl hrozný, že mi to úplně nešlo… tak na to hned zareagoval, že na ten další nemám chodit, spíš si dát něco volnějšího.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
