Davidová o biatlonu, koních i plánech: Chci mít brzo normální práci | iSport.cz
5. srpna 2019 • 04:50

Davidová o biatlonu, koních i plánech: Chci mít brzo normální práci

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Dávid Hancko: NEJ stoper ligy? Připomeňte si jeho TOP3 momenty
iSport podcast: Přijdou posily do Bohemians? Je zájem o Vodháněla a co Pulkrab?
VŠECHNA VIDEA ZDE

V zimě se ještě coby juniorka prodrala do špičky světového biatlonu. Mnozí jí předpovídají medaili na olympiádě. 22letá usměvavá slečna Markéta Davidová však na to nehledí. V plánu má hlavně normální život, který se určitě neobejde bez koní. Nejen o nich a biatlonové kariéře se rozpovídala v rozhovoru pro Sport Magazín.



Za Jabloncem směrem na Bedřichov zahnete doleva. Vystoupáte po klikaté silničce do strmého kopce a najednou si připadáte jako v ráji. „Je to tady jiný svět. Příroda, zvířata, klid, pohoda,“ líčí dívka, která sem patří.

Markéta Davidová právě dorazila z odpoledního tréninku. Hodinu a půl brázdila krajinou Jizerských hor na kolečkových lyžích. Dopoledne na nich strávila ještě o půlhodinu víc.

V ohradě ji na farmě Vyšehrad v Hraničné vítá osm nádherných hnědých huculů. „Shelly, pojď sem! No, pojď honem,“ volá na milovanou kobylku.

Fotograf obě za chvíli zvěční. Mimo jiné při pusince. „To je jediné, co umíme,“ směje se nová královna českého biatlonu. Cestou musí odehnat řehtajícího Šemíka, syna paní Shelly. „Je to hroznej závislák. Když Shellynu nevidí, je schopen probourat ohradu.“

Než se setmí, probíráme ve společnosti léčivého horského ticha její běžné léto. Ale nejen to.

Česká biatlonistka Markéta Davidová se s láskou stará o koně.
Česká biatlonistka Markéta Davidová se s láskou stará o koně.

Jak jste objevila tenhle jiný svět?
„Přes kamarádku. Bydlela tady pod kopcem a chodila sem odmalička. Když tu hledali holky ke koním, přivedla mě. A vydrželo mi to.“

Vzpomínáte si, co jste tu dělala jako první?
„Určitě jsem kydala. Primárně se musíme postarat o koně, což je spousta práce. Není to jen o tom, že si sem přijdeme zajezdit. Musela jsem si to odpracovat. S holkami jsme plely, stříhaly ohrady, převáděly krávy, hrabaly listí. Občas uklízíme i silnici, když se na ni něco vyplaví.“

Nebála jste se koní ze začátku?
„Nebála. Ale holky si ze mě dělaly srandu, že se nikdy nemůžu u koní prosadit. Protože u nich si musíte vybudovat trošku respekt, aby vás poslouchali.“

Člověk musí být přísný.
„No právě. Já jsem se nebála, ale byla jsem na ně strašně milá. Neuměla jsem říct: Hele, tak tohle už teda bylo moc! Neuměla jsem nastavit hranice. To mi chvíli trvalo. Čím jsem byla starší, tím víc jsem zjišťovala,

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud