Ještě náročnější výzva než obvykle se rýsuje před biatlonovými týmy na startu sezony. O olympijském areálu v Čang-ťia-kchou zatím není moc informací, kromě nadmořské výšky přibližně na úrovni Sněžky. „Jsem trochu zklamán,“ přiznává svazový sportovní ředitel Ondřej Rybář.
V Číně neproběhla tradiční generálka, kolik informací o tratích máte?
„Máme profil tratí, ale čekal bych daleko profesionálnější přístup od organizátorů. Měli by dát veřejně data k dispozici, v tomhle čínská strana hodně zaváhala. Co máme k poznání tratí, to není materiál, který by byl hoden olympijských her.“
Nepomohl ani kontakt norského trenéra českých žen Egila Gjellanda na slavného Ole Einara Björdnalena, který se svou ženou Darjou Domračevovou v Číně trénuje?
„Egil, tím, že se zná s Olem, samozřejmě něco z doslechu má. Ale Číňani obecně nepustili skoro vůbec nic. Viděli jsme zatím jen video u tratí, které natočila firma, která dělá terče. Bylo to udělané tak, že na skútrech projížděli trať a ještě u toho mapovali, protože ani pořádně nevěděli, kudy to vede. Přišlo mi to hodně amatérské. V tomhle by určitě týmy uvítaly informace lepší. Asi nejlepší informace má ten Ole, jsou tam rok a půl. Přijde mi, že to domácí tým malinko zvýhodňuje, ale tak to je.“
Jaké problémy vám taková situace přináší?
„Pro sportovce to není ani tak zásadní, jako pro realizační tým. Pokud si nemáte možnost zkusit ten sníh, namazat na to, zjistit, co to dělá, jak to špiní lyže… Sportovci přijdou, řeší, jaký je profil tratě, ale pro servis je to složitější, těch informací je minimum.“
Ví se aspoň to, že se má závodit v nadmořské výšce kolem 1600 – 1700 metrů, jak to ovlivnilo přípravu?
„Všechny týmy napříč sporty se snažily hledat podobnou nadmořskou výšku. Snažili jsme se závodníkům vytvořit podmínky, aby se s výškou líp smířili. Až samotná olympiáda ukáže, jak se nám to povede. Výška je podobná Anterselvě. Je to o něco výš, než bylo Soči, to bylo na úrovni Pokljuky. Je to takový zlom, Anterselva je ještě malinko zrádnější než třeba výška Pokljuky. Ale nejhorší je začít se bát, pokud je sportovec připravený a nesejde se mu špatná časová aklimatizace a ještě na výšku, tak si nemyslím, že by tam neměl být připraven.“
Může pomoct, že poslední závod Světového poháru před olympiádou je právě ve vysokohorském prostředí Anterselvy?
„Mohlo by to hrát roli v lepší aklimatizaci v Číně. Je to podobné, jako když jsme byly předtím na Pokljuce a potom jeli do Soči. Ty závody jsou v Anterslevě vždycky těžké, protože přijedete z Ruhpoldingu a musíte závodit. Tam se jede na plné obrátky. Ale já bych řekl, že to může být ta lepší varianta, než že bychom byli v Östersundu a pak letěli do Číny.“
Nebude na druhou stranu problém po těžkých závodech ve výšce Anterslevy regenerovat znovu ve vysokohorském prostředí v Číně?
„Když vidíte, že sportovec nějak špatně reaguje, je potřeba to brát v potaz. Na druhou stranu, pro nás až do konce Ruhpoldingu jsou olympijské nominace, potřebujeme vyjet další místo pro holky, udržet pět míst pro kluky. Bude to boj do posledního závodu a vynechávat nějaké závody je velký komfort. Před Soči, kde jsme totálně propadli ve štafetě mužů, jsme do poslední chvíle dřeli. A musím zaklepat, pak to bylo dobré. Není to jenom o tom, že odpočíváte. Někdy je v té výšce dobré si hrábnout a organismus se na to připraví.“
