PŘÍMO Z HOCHFILZENU | Oproti pátečnímu sprintu se posunula v sobotním stíhacím závodu o pět míst. Na první pohled se to někomu nemusí zdát jako něco výjimečného. Ale Tereza Voborníková se může pyšnit něčím, co už jen dvě další závodnice – stoprocentně úspěšnou střelbou. U této mladé české reprezentantky jde o kousek, který se jí na mezinárodním poli povedl teprve podruhé. „Vždycky si s klukama děláme srandu, že čtyři nuly a konec,“ smála se.
Ve sprintu šestnáctá, ve stíhacím závodu jedenáctá. To jsou výsledky, které Terezu Voborníkovou mohou hodně povzbudit. Před rokem, kdy načínala svou první celou sezonu v seniorské reprezentaci, to tak optimistické nebylo. „Jsem opravdu moc ráda, že se to zase takhle zvedlo,“ těšilo třiadvacetiletou závodnici.
Jedenácté místo je pro vás skvělý výsledek. Máte větší radost z něj, nebo z výkonu?
„Střelba mi udělala fakt velkou radost, asi jsem si před závodem nepomýšlela na čtyři nuly. Ale musím říct, že teď jsem fakt zůstala v hlavě klidná. A většinou to mívám, že když se mi jede špatně na trati, což se mi jelo, tak si to o to víc hlídám na střelnici. To se povedlo, takže jsem ráda, že jsem se nepropadala v pořadí.“
Cítila jste už na startu, že by to mohl být váš den?
„To jsem právě vůbec necítila. Jak jsem už předchozí dny říkala, tak se necítím úplně ve formě a teď mi to vůbec nechutnalo. Takže rozhodně jsem si nepomýšlela na nějaký super výsledek, spíš jsem si přála nepropadat se a udržet se tam, kde jsem začínala. A že se to ještě posunulo dopředu, z toho mám samozřejmě radost.“
Za sebou jste nechala Vanessu Voigtovou nebo Lou Jeanmonnotovou, vítězku prvního stíhacího závodu SP. Uvědomovala jste si v průběhu jízdy, že jste obklopená takovými závodnicemi?
„Při závodě jsem měla úplně vypnuto a spíš jsme se jenom snažila to přežít, moc jsem nad ničím nepřemýšlela. Samozřejmě na trati bojujete, ale spíš jsem se vždycky snažila se někoho chytnout, a to se tak nějak dařilo.“
Jaké je to nabuzení pro nedělní štafetu žen?
„Myslím, že i když se podívám na výsledky ostatních holek, tak na zítra to máme skvěle našlápnuto, hlavně na střelnici (Jislová 2 chyby na čtyřech položkách, Charvátová 3, Davidová 4). A doufám, že se mi zítra pojede trošičku líp, abych byla co platná.“
Na střelnici a trochu i na lyžích se naopak trápí Markéta Davidová. Je tohle čas, abyste ji vy tři ostatní členky reprezentace trochu povzbudily před štafetou?
„Každý závod je od začátku a v každém do toho musí jít člověk s čistou hlavou. Každý den je šance to na střelnici ubojovat. Markéta je skvělá závodnice, všichni to víme, jen se do toho musí zase dostat. Ale věřím, že to tam brzo bude.“
Kdy se vám naposledy povedlo mít v závodu čtyři nuly?
„V Osrblí na mistrovství světa dorostenek a díky tomu jsem měla medaili. To už bylo hodně dávno. Jedinkrát na mezinárodní scéně, a teď až tady… No, teď už můžu skončit, můžu pověsit flintu na hřebík.“
Co jste si řekla po poslední položce?
„Já jsem se po třetí ráně na chvilku zastavila, řekla jsem si: Ne, dneska to dobojujeme. I na tu poslední ránu jsem si maličko vyčkala, říkala si: Když už mám 19, tak už to prostě musím dát.“
Říkáte, že už můžete skončit. Nechce to trochu vyšší cíle?
„Samozřejmě, my si z toho vždycky děláme srandu, že čtyři nuly tady moc z nás nedalo, s klukama žertujeme, že čtyři nuly a konec. Samozřejmě končit ještě nehodlám.“
Zmínila jste, že jste měla v závodě úplně vypnuto. Je to nejlepší recept pro biatlon?
„Ono se to nedá udělat, to se prostě musí tak stát. Recept na to není. Když to v závodě sedne a člověk má ten svůj tunel, tak to je to nejlepší, co může být. Ale sama nevím, někdy tam jsem, jindy ne a teď to zrovna vyšlo.“
V současné době máte o 47 bodů víc než loni touhle dobou… Je to dobrý základ pro MS v Novém Městě?
„Jsem fakt strašně ráda, že se to zase oproti loňsku zvedlo už teď před Vánoci. Furt je to pro mě tady všechno nové, ale tohle jsou samozřejmě skvělé závody.“
