PŘÍMO Z RUHPOLDINGU | Jeho nejlepší výsledek v minulé sezoně? 40. místo! Jediný bod za celou sezonu, a právě z německého Ruhpoldingu. Letos zde Vítězslav Hornig dobrý výsledek zopakoval, ale mnohonásobně jej vylepšil. Za páté místo ve středečním vytrvalostním závodu získal do celkového hodnocení 50 bodů a vydělal si 7000 eur (asi 176 tisíc korun). Hlavní ale byly jeho pocity. „Tohle je zatím životní výsledek, protože je to mezi světovou špičkou,“ usmíval se při rozhovorech.
Když dojel do cíle, byl vyčerpaný. V prostoru, kde se závodníci převlékají, se na chvíli předklonil a opřel ruce o kolena, ještě se trochu vydýchával. Poté přišly chvíle napětí. Při průjezdu „páskou“ byl na druhém místě, krátce nato ho předstihli ještě dva závodníci. „Kolikátý nakonec budu?“ muselo běžet hlavou pětadvacetiletému českému reprezentantovi, který v této sezoně udělal obrovský skok. Ještě se před něj dostal jeden biatlonista, ale Čech už mohl pomalu slavit, květinový ceremoniál by ho neměl minout. Pomalu se tedy vydal pro běžky a hůlky a šel na rozhovory.
Jak tyto chvíle prožíváte?
„Mám z toho obrovskou radost. Hlavně z toho, že se mi konečně podařilo odstřílet čistý závod, nejen ve svěťáku, ale po hodně dlouhé době. To mě těší asi nejvíc.“
Dával jste si při střelbě speciální pozor?
„Přesně tak, hlavně na ležkách. Protože v posledních závodech jsem na nich dělal zbytečné chyby, hlavně z uspěchání. Teď jsem si na to dal pozor, protože oproti nástřelu přestalo foukat, takže jsem cvaky vracel. Pak jsem dělal korekci ještě před druhou položkou. Fakt jsem si na to snažil dávat pozor.“
Dostával jste pak informace i na trati, jak na tom jste?
„Už od třetího kola jsem měl poměrně detailní informace, že jedu kolem druhého místa. Snažil jsem se v posledním kole mačkat, ale na lyžích jsem se cítil trochu hůř, takže bohužel už jsem neměl na Niklase Hartwega, který jel přede mnou. Ale i tak je to super výsledek.“
Co byste si pomyslel, kdyby vám loni někdo řekl, že za rok tady budete na rozšířeném pódiu?
„Asi bych se tomu hodně smál, že to nebude úplně reálné. Dával jsem si osobní cíl, abych jezdil pravidelně na bodech, abych je sbíral třeba i po troškách. To, jak se letos daří, bych opravdu nečekal, ale mám vážně radost.“
Co byste vzkázal škarohlídům, kteří vás odepisovali?
„Já to o sobě i vím, že minulý ročník to běžecky nebylo dobré. Na konci sezony jsem totál mlel z posledního, už mi to vůbec nešlo. Jediné, co mě dokázalo držet, byla střelba. Jsem rád, že skrz přípravu jsme zvládli na běhu takhle zapracovat a letos vidím, že když se to sejde, tak můžu jezdit o úplně jiné výsledky a hned se jezdí mnohem lépe.“
Teď ale můžete být znovu spokojený i s čistou střelbou, která se vám v této sezoně tolik nedařila, že?
„Určitě, dneska nejde nebýt spokojený. Asi platilo, co jsem říkal před závody, že střelnice je zrádná. Protože na nástřelu tam foukal drobný vítr zleva a už to udělalo dva cvaky. A v závodu kdybych cvaky nevracel, tak rány byly někde na kalibru a taky by se mohlo stát, že by to nepopadalo. Takže jsem rád, že jsem se s tím dokázal popasovat a čtyři nuly dát.“
Rozhovor pokračuje pod grafikou
O vašem příběhu už se docela mluvilo, ale pojďme se k němu vrátit. Jak jste hubnul, jak jste pracoval na technice… Co všechno stojí za vaším středečním umístěním?
„Je to souhra všech okolností, které jsme v přípravě změnili. Ať už od začátku sezony koncept silové přípravy, kdy jsme začali hodně řešit lyžařskou sílu. Tréninky jsme posunuli o jednu intenzitu výš. Na to se nabalila práce s Perem Torvikem (norským expertem), kde jsme měnili techniku, pracovali na tom, ať už s námi Per byl na soustředění, nebo Ondra Moravec natáčí videa, sdílí se to do skupiny, Per nám k tomu pošle obsáhlé vyjádření, kde nám to vyloženě i rozkresluje. To myslím, že nám hodně pomohlo. A od září jsme s Liborem Vítkem začali řešit váhu, aby to bylo kontrolované hubnutí a nebylo to na úkor výkonnosti. Takže je to opravdu souběh spousty okolností najednou.“
Když mluvíte o hubnutí, dopřejete si teď něco za odměnu, nebo na sebe budete přísný i dál?
„Něco za odměnu si asi dopřeju, ale není to nějaký extrém teď během sezony. Snažím se vždycky si to dát v nějakém rozumném množství, a to pak neškodí.“
Jaké jsou další sny Vítězslava Horniga?
(směje se) „Sny… Asi opakovat takovéhle výsledky. Tohle už je pro mě opravdu super závod a já bych hrozně rád výsledky takhle opakoval. Ne třeba flower ceremony, to budu rád, když se podaří jednou za čas. Ale pro mě může být reálný cíl pohybovat se pravidelně do 20. místa. To myslím, že jsou reálné cíle, které si teď můžu dávat.“
Byl to životní závod a životní výsledek?
„Zatím je tohle pro mě životní výsledek. Je to mezi top světovou špičkou. V juniorských letech se mi povedly taky super závody, na juniorském ME se mi taky podařilo odstřílet čistý individuál, byla z toho medaile, byly různé medaile z dorosteneckých a juniorských MS. Ale tohle, i když to medaile není, je to květinový ceremoniál, tak rozhodně je to pro mě životní závod.“
Střelbu se vám navíc podařilo udržet hlavou i s vědomím velkého výsledku, takže i tam jste spokojený?
„Rozhodně. Opravdu jsem se snažil soustředit na to, aby práce speciálně na střelbě byla opravdu top top precizní. Aby tam nebylo žádné pochybení třeba ke konci položky, abych se už neviděl na trati, ale abych opravdu odhlížel všechny rány. Takže jsem i po dostřílení položky čekal, až tam uvidím skrz mířidla tu bílou klapku, aby rána spadla.“
Říkal jste, že byste se rád vrátil k úvodu sezony, kdy se dařilo zrychlovat v posledním kole. Teď na to nebyly síly?
„Dneska to bylo ode mě zadrženější. Nevím, jestli tam byla ještě nakumulovaná únava po Oberhofu. Tady mi nesedí jedna určitá část trati na čtyřkilometrovém okruhu, kde se vracíme od sněhového depa zpět na tratě, kde se jezdí častěji. Tam jsem se trošičku zatáhnul…“ Do řeči mu skočí Michal Krčmář: „Ostatní taky chtějí něco říct…“ Hornig se jen usměje a pokračuje: „Pak jsem se z toho zbytek kola nemohl dostat.“
Je teď Ruhpolding vaše oblíbené středisko?
„Jo, areál je moc pěkný. Střelnice je lehce podcenitelná, ale mám to tady rád.“
Za rok tedy můžeme čekat první vítězství tady v Ruhpoldingu?
„Tak to nevím, ale bylo by to super.“ (směje se)
Vyjel jste si i závod s hromadným startem. Jak se na něj těšíte?
„Myslím, že to bude asi hodně bolet, ale doufám, že se nějakým způsobem rozjedu.“
