Legendární polská běžkyně na lyžích Justyna Kowalczyková-Tekieliová se stále snaží vyrovnat s velkou osobní tragédií poté, co vloni na jaře zahynul pod lavinou její manžel, horolezec Kacper Tekieli. V neděli ve Val di Fiemme vyhrála na závěr Tour de Ski závod amatérů ve slavném výšlapu na Alpe Cermis.
Poté, co skončila svou velkou sportovní kariéru, začala šťastný nový život. Dvojnásobná olympijská šampionka či čtyřnásobná vítězka Tour de Ski Justyna Kowalczyková se v roce 2020 vdala se horolezce Kacpera Tekieliho, o rok později se jim narodil syn Hugo. Vloni v květnu byli všichni spolu ve švýcarských Alpách, Kacper se ale nevrátil poté, co vystoupil na horu Jungfrau. Při sestupu zůstal pod lavinou.
„Byl to pro mě velmi těžký rok,“ líčila Kowalczyková-Tekieliová pro norskou televizi NRK, když o víkendu vyhrála závod Rampa con i campioni, který nabízí amatérských běžkařům možnost vydat se do sjezdovky Olympia III a vystoupat po ní na Alpe Cermis ve stylu profesionálních závodníků.
„Bojuju za normální život. To je to, čeho se snažím dosáhnout. Věci se stále zlepšují,“ líčila polská legenda pro NRK.
Poté, co jí tragédie vzala manžela a udělala z ní vdovu, se nevrátila do práce, místo toho se naplno věnuje svému synovi Hugovi.
„Cestujeme po okolí, lyžujeme a chodíme po horách,“ vysvětluje.
Při závodě na Alpe Cermis se měla původně potkat i se svojí bývalou velkou soupeřkou Marit Björgenovou.
„Je brutální, že se vám tak náhle změní život a vy ztratíte svého nejoblíbenějšího člověka a otce svého dítěte. Je přirozené, že trvá, než se vrátíte do normálu,“ vyjádřila Björgenová svou účast v rozhovoru pro NRK.
Kowalczylková-Tekieliová se držela na vrcholu světa běžeckého lyžování celé desetiletí. Má zlaté olympijské medaile z klasické třicítky ve Vancouveru a ze závodu na 10 kilometrů klasicky v Soči. Na světových šampionátech dosáhla svých největších úspěchů v roce 2009 v Liberci, kde získala dvě zlaté a jednu bronzovou medaili.
Čeští fanoušci si ji taky můžou pamatovat ze slavného dojezdu bruslařské třicítky na olympiádě 2006 v Turíně. Tehdy jako mladá závodnice bojovala ve finiši proti Kateřině Neumannové , která tenkrát měla poslední šanci vybojovat olympijské zlato.
„Byl to fantastický závod a byla jsem po něm úplně vyřízená. Byla to moje vůbec první třicítka v životě. A poprvé jsem byla na jednom místě s velkými hvězdami, Ruskou Čepalovovou a Kateřinou Neumannovou. Byl to pro mě opravdu speciální zážitek,“ vyprávěla před pár lety, kdy se do Liberce vrátila na závody Světového poháru.
Teď už lyžuje jenom pro radost, i když se pořád drží v dobré kondici. „Mezi amatérkami na tom nejsem špatně, ale na velké lyžování už to není,“ usmála se.
