Bronzový skokan Matura: Pódium vždycky potěší, doma o to víc
ROZHOVOR | Slavný den prožívá skokan na lyžích Jan Matura. V dopoledním prvním závodě Světového poháru v letech na lyžích v Harrachově vybojoval třetí místo a potřetí během měsíce se tak dostal na stupně vítězů. Ve 14 hodin ho čeká závod číslo dvě.
Jaké to je prožít takový úspěch před domácím publikem?
„Je to samozřejmě skvělé. Každé podium potěší, doma o to víc. Byl to dlouhý závod, nebylo to jednoduché. Jsem rád, že jsem tady skákal tak dobře. Bylo tady strašně lidí. Jsem za to rád. Cítil jsem tu podporu na každém kroku. Strašně jsem si to užíval.“
Dokonce to vypadalo, že se na nájezdu usmíváte…
„Nahoře na lavičce už se snažím uvolnit a nemyslet moc přímo na skok. Koukám se spíš na trenéra Davida Jiroutka, kdy mávne. Úsměv je trošku hraný.“
Jak hodnotíte své skoky? Dolétl jste na 206,5 a 183,5 metru.
„Byly to oba úplně odlišné skoky. První byl podařený. Sice jsme ho rozjel na na odrazu malinko dřív, ale už někdy po čtyřiceti meterch jsem věděl, že to půjde hodně daleko. Druhý se mi naopak nepovedl na hraně. Pořádně jsem se zapotil, abych někam dolítl. Bylo to odlišné, ale jsem hrozně rád, že to vyšlo na bednu.“
Před druhým kolem jste byl o desetinu bodu čtvrtý, nebyl jste nervozní z boje o stupně vítězů?
„To ani ne. Tam když stojíte dlouho, fouká o něco víc než tady. Je tam opravdu zima. Když mě dvakrát sundávali dolů, zůstat zahřátý je těžký.“
Potkal jste se po závodě s rodinou?
„Ta mi blahopřála. Skvělé… Všichni byli nadšení, ale malej už byl unavenej, takže šel spát.“
Byla pro závodníky úleva, že se na rozdíl od sobotního marného čekání závodilo?
„Myslím si, že i když tam chvílemi hodně foukalo, bylo to na ty podmínky velice regulérní. Miran Tepeš (asistent ředitele závodu – pozn. red.) odvedl dobrou práci a nikoho nepustil do ničeho nebezpečného. Navíc to vyšlo i nám. Bylo hodně kluků na bodech. Z našeho hlediska spokojenost.“
Co stihnete před odpoledním závodem?
„Něco se musí pojíst, abychom prošli kombinézami. Všechno se přeměřuje, takže něco malého sním.“
Ulevilo se vám, že už máte jeden úspěch v kapse?
„Jsem rád. Samozřejmě, bylo na mě nějaké očekávání. Doufám, že jsem ho aspoň částečně uspokoji. Teď budou všichni čekat minimálně další bednu. Skoky vycházejí. Pokud vyjdou tak jako ten první, tak je to bez problémů. Pokud budou jako ten druhý, tak to bude desáté, patnácte místo. Sil je hodně. Doufám, že se druhý závod taky odjede.“
Co jste říkal na pád Slovince Jurije Tepeše, který dolétl až na 220 metrů?
„To bylo neskutečný. Spousta lidí tomu nevěří, ale kombinézy udělají strašně moc, když se vítr otočí. On tam měl v té spodní části opravdu hodně velký protivítr, to je těžký kočírovat. Pak jde skokan dál a dál. Skočit 220 v Harrachově je něco neskutečného. Nešlo to ustát. To bylo i trošku nebezpečné. Ale on byl nadšenej. Tam byla ta euforie z toho pocitu, který musel mít nevím, jaký… Muselo mu připadat, že letí na rovinu.“
