Ladně upalovala dolů, malovala střední oblouky. Dlouhou sjezdovku dala na jeden zátah, zastavila se až u lanovky. „Nohy trošku pálí, ale jinak je to krása!“ Šárka Strachová, majitelka pěti velkých světových medailí ve slalomu, se minulý víkend poprvé od finále Světového poháru v Aspenu v březnu 2017 postavila na lyže. A Sport Magazín byl v rakouském Reiteralmu exkluzivně u toho.
Na levé straně červené sjezdovky, blízko lesa, se tyčil slalom. Hned vedle obřák. Dolů se při tréninku spouštěli lyžaři v přilnavých kombinézách, na nejprudší části bylo slyšet, jak si při obloucích pomůžou heknutím, aby to ustáli v ideální stopě.
Lyže se zařezávaly do tvrdého povrchu, ani se moc neprášilo. Sníh byl přemrzlý. Červená, modrá, červená, modrá… Cíl. Nahoru vyjet lanovkou a znovu. A zase ta stejná kombinace branek.
Červená, modrá, červená, modrá… Dobře známý tréninkový dril i pro Šárku Strachovou. Mistryni světa z roku 2007, která se ve Světovém poháru pohybovala patnáct sezon, zúčastnila se devíti světových šampionátů, tří olympijských her. Jenže to už je minulost. „Stálo to za to. Věnovala jsem tomu maximum, ale nechybí mi to. Naopak. Jsem ráda, že už si můžu zajezdit jenom tak volně. Užívám si to,“ vykládá někdejší lyžařka, která posbírala zlato, stříbro a dvakrát bronz na mistrovství světa a bronz na olympiádě. Na lyžařku ze střední Evropy, bez velehor, unikátní počin.
Teď sedí na šestimístné sedačkové lanovce Gasselhöhebahn II v Reiteralmu, středisku blízko Schladmingu, které je součástí Ski Amadé.
Bez kombinézy.
Bez tvrdých závodních bot, v nichž by běžným turistům odumírala noha, jak by je tlačily.
Bez chráničů.
Bez typické helmy s nápisem Milka.
Bez stresu z toho, jestli ještě nějaký sníh připadne, nebo ne. Jestli jí bude vyhovovat. Jestli nezaprší.
Bez zmrzlých promodralých palců na nohou.
Dvacet měsíců po posledním závodu, v němž při finále Světového poháru v americkém Aspenu brala osmé místo, si poprvé zalyžovala. Symbolicky v alpském středisku, ve kterém si během kariéry vybudovala druhý domov. Reiteralm, od Prahy vzdálený asi 420 kilometrů, jí přirostl k srdci. „Byl to takový můj základní tábor v Alpách, strávila jsem tady spoustu času,“ popisuje špičkové středisko, v němž pravidelně trénuje i Marcel Hirscher, nejúspěšnější lyžař historie. Kromě výkonnostních borců se v něm ale vyřádí i rekreační „hobíci“ nebo začátečníci.