Bauer: Přečetl jsem si soupeře

Jak jste závod v extrémních podmínkách přežil?
„Myslím, že celkem dobře, i když podmínky v té chumelenici byly hrozný. Jedenácté místo není úplně super výsledek, ale v žádném případě to není propadák. Je to standardní, trošku lepší výkon.“

Dlouho jste jel blízko špičky, ale v rozhodujících fázích jste se tam neudržel…
„V konci šestého a na začátku sedmého kola jsem měl problémy. Možná na mě dolehla krize, nebo jsem se hůř pohyboval v balíku. Každopádně jsem se propadl trošku dál. V posledním kole jsem se dostal dopředu a skončil jsem jedenáctý. Celkem spokojenost. Nejsem super nadšený, ale určitě nejsem zklamanej.“

ČTĚTE TAKÉ:
Češi doběhli bez Bauera osmí >>
Bauer dobruslil jako jedenáctý >>
Bauer: Žluté číslo nehoním >>
Bauer v Kuusamu skončil druhý >>
Bauer: Bílé číslo mě rozhodilo! >>

Jak závod ovlivnilo husté sněžení?
„Závod v takových podmínkách má svá specifika. Balík jede výrazně delší dobu pohromadě. Je skoro nemožný ujet, musíte prošlapávat hluboký sníh. Takže spíš v balíku výrazně víc šetříte síly. Proto jsem trochu změnil strategii. Chtěl jsem být blíž k čelu závodu. Protože, když se ucpe trať, člověk se hůř dostává před další závodníky.“

Bylo těžké trefit správný způsob namazání lyží?
„Lyže mě podržely, měl jsem je super připravené. Na táhlých rovinách a mírnějších kopcích, kde se jelo fakt rychle, jsem necítil sebemenší problém. V posledním hodně prudkém kopci jsem cítil, že nejsem tak živý jako ti kolem mě. Tam jsem děkoval servisu, že mě lyže ženou dopředu. Když jsem něco ve skupince ztratil, s kopce jsem se zase dostal zpátky.“

Jak se splnil váš předzávodní plán ozkoušet si po delší době pohyb v poli hromadného závodu?
„Mým hlavním cílem byl samozřejmě dobrý výsledek, ale chtěl jsem si zkusit i ten pohyb v balíku. Bruslení má trochu jinačí zákony než klasika. Pohyboval jsem se tam celkem dobře. Mohl jsem se spolehnout na lyže, podařilo se mi dobře odstartovat. Celou dobu jsem neměl pád, i když tam bylo pár kolizí s Rusem Legkovem.“

Ověřil jste si znovu, jak se kdo chová v tlačenici?
„Přečetl jsem si, jak soupeři jezdí. Jestli do toho jde někdo hlava, nehlava, nebo je víc v pohodě. Protože na mistrovství světa je hromadná padesátka bruslením, je potřeba vědět, kdo zbytečně blázní a jede i hlubokým sněhem, aby se dostal před jednoho závodníka.“

Kdo takhle bláznil?
„Třeba ten Legkov, s ním jsme jezdili víc než tři čtvrtiny závodu kolem sebe. Byl to neustálý boj. Jel za mnou, ale i na místě, kde bylo hodně závodníků, se snažil dostat přede mě. Všem šlapal na lyže. Ve sjezdu pak udělal chybu, takže jsme ho objeli a začalo to zase nanovo. Přitom do dvacátého kilometru je jedno, jestli jste o jedno místo lepší nebo horší. Je lepší jet v klidu, než takhle bláznit. Může hrozit kolize.“

Ve finiši vás o půl sekundy porazil norský lyžař Martin Johnsrud Sundby, s kterým bojujete o průběžné vedení ve Světovém poháru. Bral jste ten souboj prestižně?
„Tím, že měl žlutý trikot a vyhrál závod před týdnem, jsem si ho víc všímal. Ale v cíli se mi tohle nehonilo hlavou. Bojoval jsem se všemi. Před závodem jsem nevěděl, kolik bodů musím získat, abych dostal žluté číslo. Vůbec jsem nepočítal, kam třeba vítězství šoupne Northuga. Snažil jsem se podat nejlepší výkon za daných možností.“

Jste spokojený s průběžným třetím místem ve Světovém poháru?
„Dá se říct, že jo. Loni jsem na tom byl touhle dobou líp. Ale letos mám jiné cíle. V Gällivare to nemělo jiskru. A teď jsem se v kopcích taky necítil úplně super. Možná se potvrzuje, že když nemám hodně dobrou formu, klasika se mi jezdí trochu líp. Ale v žádném případě si nemyslím, že bych bruslení jezdil špatně. Být třetí v celkovém pořadí je pěkný.“

Co vás čeká před sobotní klasickou patnáctkou v Davosu?
„V pondělí přejíždíme s Martinem Jakšem na Schnalstal, budeme bydlet v tří a půl tisících. Ve čtvrtek,nebo v pátek ráno odjedeme do Davosu, kde bychom měli startovat na klasické patnáctce.“