Musím se rychle otřepat

Bauera pak čekala dlouhá cesta domů. A i když se v noci na včerejšek pořádně nevyspal, odpoledne už byl zase na lyžích. Tour de Ski se blíží.

Jaká byla noční cesta domů?
„Z Davosu jsme vyráželi někdy v osm večer a domů dorazili v neděli ve tři ráno. Bylo to docela dlouhý. Ale je to sedm set kilometrů, takže jsme to čekali. Cesta byla celkem v pohodě. Jela se mnou manželka Káča, za volantem jsme se vystřídali. Malí byli doma s babičkou a ráno nás samozřejmě nenechali chrnět. V půl osmé to začalo… A musel jsem vstávat. Dospím to možná večer, odpoledne jsem zase musel na lyže.“

Bauer v Davosu až devatenáctý >>>

Devatenácté místo v Davosu vás asi moc nepotěšilo. Je tenhle výsledek důsledkem předchozího soustředění na italském ledovci Schnalstal, kde jste celý týden pobýval v nadmořské výšce přes tři tisíce metrů?
„Jsem nespokojený. Pokud příčina byla v tom, že jsem po čtyřech dnech přejel ze tří a půl tisíce metrů dolů do patnácti set, jak tvrdí trenér Míra Petrásek i doktor Martin Koldovský, tak prostě jen nevyšel experiment.“

Proč jste ho vůbec zkoušeli?
„Loni jsme byli taky pět dní ve výšce, ale pak jsem čtrnáct dní doma trénoval a šel na Tour de Ski. Davos jsem vynechal, ale teď jsme s ohledem na dobrý výsledek v Kuusamu do toho šli. I proto, že Davos je od Schnalstalu jen sto padesát kilometrů. Říkali jsme si, že to může vyjít a když ne, bude to další zkušenost.“

Jak se vám v závodě jelo?
„Špatně, a tak jsem nakonec rád i za těch dvanáct bodů za devatenácté místo. Dost jsem se trápil. Uvidíme na Tour de Ski, jestli to opravdu bylo jen tou výškou.“

Loni se vám ale pobyt ve vysokých horách nakonec vyplatil na Tour de Ski, kterou jste vyhrál…
„Jenom pobyt ve výšce nestačí. I loni to byl jeden kamínek do mozaiky. Je pravda, že původně jsem do Davosu ani jet nechtěl. Těšil jsem se, že na dvacet dní vypadnu z kolotoče závodění. Protože Tour de Ski je dost na hlavu. Druhým místem v Kuusamu jsem se ale nechal zviklat. Nelituju, že jsem do Davosu vyrazil, ale kdybych si ušetřil to trápení, bylo by to příjemnější. Doufám, že to brzy hodím za hlavu. Musím se rychle otřepat.“

Fyzicky, nebo psychicky?
„Fyzicky ani ne. Jsem unavenej závodem, cestou, také návratem z výšky. Loni jsem po tréninku tak vysoko byl čtyři dny rád, že vůbec chodím. Takže se z toho musím dostat spíš psychicky. Devatenácté místo mě nepotěšilo. Jenže nejde ani o umístění, jako o pocity. Přišlo mi, že absolutně nejsem schopen jet.“

Nemělo vliv na váš výkon nedávné nachlazení?
„Na to se nevymlouvám. Před týdnem cestou do La Clusaz mě trápilo, proto jsem vynechal štafetu. Na Schnalstalu jsem dodržoval rady lékaře a bral jsem medikamenty na nachlazení. Už jsem se z toho dostal.“

Jak bude vypadat váš závěrečný trénink na Tour de Ski?
„Na Schnalstalu to byla jen lehká příprava spojená se sjezdováním. Po návratu z Davosu mě čekají dva volnější dny a pak budu trénovat docela dost. A spíš rychlost, než nějaké dlouhé tréninky typu padesáti kilometrů. Bude to takový finiš těsně před bojem.“