Padlý anděl vstal a začal znovu létat, říká Čáslavská o své knize
VIDEO | Kniha o naději. O padlém andělovi, který vstal a začal znovu létat. Tak mluví legendární gymnastka Věra Čáslavská o autobiografickém díle Život na Olympu, které sepsal Pavel Kosatík. Přesně v den svých sedmdesátých narozenin knihu spolu s dokumentaristkou Olgou Sommerovou pokřtila v Ostravě. „Proč by mělo být všechno v Praze?“ bavila Čáslavská plně obsazený sál v Domu knihy Librex.
Hlava na hlavě. Hodinu před slavnostním křtem si lidé sedali i na schody, obsazené byly i galerie nad sálem. A knihy o Věře Čáslavské houfně mizely z pultů.
Když legendární gymnastka v doprovodu Pavla Kosatíka dorazila, ozval se hromový potlesk. Po dlouhém výčtu všech svých medailí z olympiád a šampionátů se Čáslavská jen lišácky usmála.
„Jsem hrozně ráda, že jsem nežila ve velkém Sovětském svazu u Brežněva,“ vzala si slovo. „Protože každého prvního Máje bych musela se všemi těmi vyznamenáními a medailemi chodit do průvodu a to bych se pod nimi teda hodně prohýbala!“
Publikum rozesmála hned několikrát. Třeba když líčila nedávnou historku z focení pro časopis Jana Krause. Sama prý tehdy přišla s nápadem, že by ji mohli vyfotit při tom, jak dělá provaz.
„Na zemi jsem jim špagát ukázala. A oni – jo, parádní a na kladině byste to dokázala? Není problém...,“ vzpomíná Čáslavská. „Jenže jsem pod kladinu přišla a říkám si bože můj! Jednu nohu jsem tam teda hodila, ale co ta druhá?“
Do horečného uvažování, jak se tedy na kladinu dostat, jí hned hlásili fotografové: „Paní Věro, nechtěla byste žebřík? No, to bude báječná fotka, Čáslavská na žebříku! Já teda měla i co dělat, abych se na tu kladinu dostala alespoň na něm,“ smála se Čáslavská.
„Ale jo, stojím na kladině a najednou jsem neměla odvahu ji vůbec přejít. Takže opora zleva, opora zprava a doprostřed mě dostali. Tam už jsem ten špagát udělala. Bez tréninku! Kdybych trénovala, možná se dostanu ještě do Londýna…“
To ale nebylo z akce „kladina“ zdaleka všechno. Fotografové chtěli k Čáslavské nainscenovat ještě autora knihy Pavla Kosatíka. Že prý na fotce bude hrát trenéra. „No a Pavel se mi opřel o přední nohu, že prý mě jistí,“ líčí Čáslavská.
„V tu chvíli jsem se z kladiny složila jak žok. A byla to taková rána, že se i Tyrš musel v hrobě vzbudit. Sokolíci se hned začali sbíhat, jestli jsem v pořádku. Uklidnila jsem je, že pořád umím padat.“
