Těmhle dívkám patří budoucnost, medaile ale vozí už dnes. Čtvrtkařka Barbora Malíková svůj další titul získala v noci na dnešek, když v Buenos Aires na olympijských hrách mládeže vyhrála závod na 400 metrů. Plavkyně Barbora Seemanová nasbírala dvě zlata na 50 a 100 metrů kraul, z dvoustovky má bronz.
Barbora Malíková se chce co nejvíc zapsat do historie, a přestože je jí teprve 16 let, už o sobě dala pořádně vědět. Vloni na čtvrtce senzačně vyhrála dorostenecké mistrovství světa, letos v létě ovládla dorostenecké mistrovství Evropy. A teď přidala další zlato v Buenos Aires.
„Tohle je rozhodně to nejlepší zakončení sezóny,“ radovala se Malíková. „Na startu mi běželo hlavou, že je to teď, nebo nikdy. Chtěla jsem se úplně vyšťavit, byl to přece jen můj poslední letošní závod. Kdybych to nedala, byla bych zklamaná.“
Závod na 400 metrů se v Buenos Aires běžel netradičním způsobem na dva rozběhy, z nichž se sčítaly časy. Malíková ale vyhrála oba dva, ve čtvrtek časem 54,18 sekundy a v neděli výkonem 54,68.
„Úplně nám to nevyhovovalo, ale podmínky byly pro všechny atlety stejné, takže jsme se samozřejmě přizpůsobili,“ hodnotila Jan Gellnerová, trenérka Malíkové. „Upřímně musím říct, že jsem tu medaili čekala. Vždycky Báře říkám, ať si hlídá první místo a vyšlo to. V obou rozbězích byla nejrychlejší.“
Ačkoli dorostenka, Malíková je už druhým rokem nejrychlejší českou čtvrtkařkou. Letos posunula svůj loňský dorostenecký rekord z MS v Nairobi na 52,66 sekundy, kterým zvítězila letos v Györu.
„Téhle medaile si určitě cením stejně jako prvního místa z mistrovství Evropy a světa. Ta sezóna byla pro všechny holky tady už dlouhá a dnešní závod byl jen o tom, kdo víc vydrží a kdo se s tím psychicky dobře popere,“ řekla Malíková, která do Buenos Aires přiletěla s bolavými zády.
„První dny tady jsem si říkala, že bych to mohla dát tak do pátého místa. Ale po tom prvním rozběhu už jsem byla rozhodnutá, že to dám,“ dodala Malíková.
Letos Malíková také časem 2:03,51 minuty zlepšila národní dorostenecký rekord Andrey Šuldesové, který držel od roku 1992. Jako malé dítě přitom vůbec nesportovala.
„Jako malá jsem pořád jen kreslila a něco vytvářela, vlastně jsem jen seděla na zadku, a to se rodičům nelíbilo. Chtěli, abych se trochu hýbala. Vybírala jsem mezi atletikou a bojovým sportem a zvítězilo běhání,“ vysvětlila Malíková.
Další českou hvězdou mládežnické olympiády je plavkyně Barbora Seemanová. Závodnice, která za sebou má zkušenost z dospělých Her v Riu de Janeiro, zvítězila v kraulu na 50 a 100 metrů a na dvoustovce vybojovala bronz.
„Mohla to být tři zlata,“ stěžovala si osmnáctiletá plavkyně na oko. „Ne, olympiáda nemohla být lepší. Je to pro mne výsledkově nejlepší a největší akce kariéry. Třetí zlato na dvoustovce bylo opravdu hodně daleko. Něco přes vteřinu. Tato trať mě i nejvíce bolela. Jak fyzicky, tak psychicky. Utekl mi na ní český rekord. Ale i tak to bylo vlastně skvělé. Ve vodě se mi nejelo vůbec špatně.“
Závěrečnou padesátku Seemanová vyhrála v čase 25,14 sekundy, pouze 8 setin za svým českým rekordem. V pořadí druhá Japonka Yamamotová na ni ztratila 25 desetin.
„To je na padesátku docela dost. Čekala jsem, že to bude zajímavý závod. Všechny jsme tam byly v jedné vteřině. Plavalo se mi pocitově skvěle,“ radovala se Seemanová.
Předtím už vyhrála stovku výkonem 54,19 sekundy, čímž si po pár měsících vzala zpátky národní rekord od nové reprezentační parťačky Aniky Apostalonové. Na bronzové dvoustovce předvedla ve finále čas 1:58,25 minuty, jen 11 setin za českým rekordem.
„Těchto medailí si cením hrozně moc,“ říká Seemanová. „Je to nejvýš postavená soutěž, kde jsem kdy byla a uspěla. Sešla se tu světová konkurence. Nebyla tu sice holka, co vyhrála juniorský svět, ale byly tu zase jiný holky, které na něm nestartovaly. Ty časy byly neuvěřitelné a ta dvoustovka by časem stačila třeba na finále dospělých na mistrovství Evropy.“
Seemanová má přitom za sebou složitou sezonu. V zimě tři měsíce nemohla trénovat kvůli mononukleóze, kvůli přípravě na mládežnické OH pak vynechala srpnové mistrovství Evropy v Glasgow.
„Bára si na jednou stranu v zimě odpočinula od plavání, ale bylo tam samozřejmě velké tréninkové manko. Začali jsme zase plavat až v dubnu. Je to obrovská satisfakce,“ hodnotila její trenérka Petra Škábová. „Měla hodně naplaváno z minulých let a je to bojovnice, která se jen tak nevzdá. Tohle je odměna. Je to pro nás snová olympiáda.“
