Martin Hašek
23. června 2021 • 13:31

Janstova výzva politikům: Vedle Američanů jsme nejtlustší, ať se zamyslí!

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

O jakém tématu se začne mluvit po středeční valné hromadě České unie sportu? Organizace dává do diskuze kritický stav sportu a pohybových aktivit v zemi po ročním tlaku koronavirové zkázy. A politické reprezentaci posílá před volbami výzvu se čtyřmi zásadními požadavky. „Doufám, že pandemie politikům otevřela oči. Nastal čas bouchnout dveřmi,“ říká šéf ČUS Miroslav Jansta.



Fotbalový národní tým je v osmifinále mistrovství Evropy, za měsíc se sportovní elita národa začne tužit na olympiádě v Tokiu. Na druhé straně měla ale většina Čechů v posledních měsících výrazně omezené možnosti pohybu, podle údajů České lékařské společnosti nadváhou či obezitou trpí v Česku 71 procent mužů a skoro 57 procent žen. Navíc o více než dvě miliardy korun vzrostly náklady za léčbu cukrovky, což uvádí čísla z Všeobecné zdravotní pojišťovny za posledních sedm let. 

„Vedle Američanů jsme asi nejtlustší národ na světě. Jediný účinný lék nejsou prášky, ale pohyb,“ říká předseda ČUS Miroslav Jansta. „Chceme vyzvat politické strany, aby sport nebyl na posledním místě. Desítky, možná stovky miliard, se vydávají do zdravotnictví na řešení následků. Sport je zásadní prevencí.“

Co s tím? ČUS si vzala na pomoc blížící se parlamentní volby a kandidující strany a spolky nabádá, aby problém braly vážně a věnovaly mu pozornost ve svých programech. Její „Výzva politickým stranám k podpoře sportu“ obsahuje čtyři klíčové body.

Patří mezi ně požadavek na srovnání příspěvku ze státního rozpočtu pro sport s podporou resortu kultury, která letos činí 15,85 miliard korun, do roku 2025.

„Je to věc, které je v zemích na západ, na sever i na jih normální. V těchto zemích je sport zásadně podporován,“ říká Jansta.

Dalším požadavkem je snaha o zařazení dvou hodin pohybu a sportu navíc do školského systému od mateřských po vysoké školy a také podpora školních sportovních klubů, soutěží a areálů.

„Od roku 2012 chceme třetí hodinu do škol. Ale vývoj jde tak rychle, že chceme další dvě,“ vysvětluje Jansta. „Jde nám o pohybovou gramotnost, která ve školách není systémově budována. Jestli se zvedne sportování ve školách, vyškolí se trenéři, tak za pět, šest let bude národ v úplně jiné podobě a nebude se diskutovat, jestli se za roušky zaplatilo deset miliard místo pěti. Kdyby se dalo pět miliard do sportu, tak tolik roušek ani nemuselo být.“

Aktivita za nárůst hodin tělocviku na školách má podporu také předsedy Národní sportovní agentury Filipa Neussera.

„Je strašně důležité apelovat nejenom na školy, ale i na rodiče, abychom se pokusili děti rozhýbat. Po pandemii jsou ta čísla opravdu alarmující,“ uvedl Neusser.

Dokument vyzývá také k zahájení diskuze o zřízení Státní fondu na obnovu a rozvoj sportovní infrastruktury s představou, že by jedním z jeho zdrojů byl příjem státního rozpočtu z loterií a sázkových her, provozujících svou činnost v rámci sportovního prostředí. Posledním požadavkem je přijetí opatření, která by motivovala tzv. společenskou odpovědnost firem.

„Jsou to body, které by českému sportu pomohly vytvořit organizační a finanční systém. Jde nám o dlouhodobé financování,“ říká Jansta. „Čekám, že nás budou politici kritizovat, ale doufám, že se nad sebou zamyslí. Žijí ve společnosti, měli by to vidět, neměli by se bát něco radikálně udělat.“

POŽADAVKY ČUS K POLITIKŮM

1. Financování sportu ze státního rozpočtu dosáhne alespoň do roku 2025 stejné úrovni financování jako resort kultury (v roce 2021 byl rozpočet kultury 15,85 miliardy korun)

2. Minimálně dvě hodiny pohybu a sportu navíc ve školském systému

3. Otevření diskuze o zřízení Státního fondu na obnovu a rozvoj sportovní infrastruktury

4. Přijetí opatření ke společenské odpovědnosti firem vůči sportu i celému neziskovému sektoru

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud