Za celou kauzou může být i dlouhodobý boj o majetek České unie sportu (ČUS). Na to ve své výpovědi během druhého kola jednání v kauze možného dotačního podvodu u Městského soudu poukázal její šéf Miroslav Jansta, jeden z obžalovaných.
Jansta se spolu s obviněnými před soud vrátil po více než roce. Napoprvé ho soudkyně Lenka Cihlářová v listopadu 2021 zprostila viny. Vrchní soud však následně celý původní rozsudek zrušil a vrátil k novému projednání.
Ještě před tím se proti původnímu rozsudku odvolal státní zástupce Ondřej Trčka. Ve svém zdůvodnění uvedl, že celý případ je zapotřebí posuzovat v širších souvislostech. „Já bych si ty širší souvislosti tedy dovolil říct,“ prohlásil Jansta a svůj pohled vzápětí nabídl.
Vrátil se do roku 2011. To krachla Sazka a tehdejší Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) přišel přes noc o stamiliony, mluvilo se až o 900 milionech. Ocitl se tedy finančně ve velkých úzkých a hrozil mu zánik. A toho chtěl podle Jansty využít Jiří Kejval, příští předseda Českého olympijského výboru (ČOV) a už tehdy jeho významný představitel.
Jansta u soudu v úterý pověděl:
„Kejval chtěl, aby se ČOV stal hlavní silou českého sportu. Chtěl jeho vedoucí úlohu.“
„Kejval říkal, že ČSTV nemá morální právo dál existovat. Přitom on a Milan Jirásek z ČOV byli zodpovědní za pád Sazky!“
„Všechen útok se ale zaměřil na ČSTV, protože měl majetek.“
„Rozprodat majetek a nechat zaniknout ČSTV, to byl hlavní cíl. My jsme to ustáli díky fotbalu a panu Peltovi. Udělali jsme na Strahově trojsměnu se stadiony a obdrželi finanční náhradu.“
„Měla to být krádež za bílého dne.“
Nejprve pro ujasnění: My, to v Janstově mluvě pochopitelně znamená ČUS, v niž se někdejší ČSTV přeměnil. A teď to podstatnější. O jakém majetku a jeho případné krádeži tu jde řeč?
Nevole velkých hráčů
ČSTV tehdy a ČUS i nadále vlastní mimo jiné majoritní podíl v areálech Špindlerův Mlýn, Harrachov, Zadov, Sportovní centrum Nymburk nebo Plavecký stadion Podolí. „Už byli nachystaní kupci. Spojil jsem se s nimi a sdělil jim, že nic neprodáme. S některými jsem se domluvil na pronájmu,“ prohlásil Jansta s tím, že to mělo své následky.
„Vyvolalo to nevoli velkých hráčů a lidí z ČOV, protože nikdo nečekal, že se nám to povede. Tehdy nám nabízeli za všechno 260 milionů korun,“ řekl šéf Unie a nabídl srovnání. „Před pandemií tu byla nabídka jenom za Špindl ve výši dvou miliard. Tohle jsou ty širší souvislosti, které chtěl pan státní zástupce. Zánik ČSTV, rozkrádání ČSTV. Pelta se nebál zariskovat a šel do té trojsměny.“
Na důkaz svých tvrzení o tom, že Jiří Kejval si přál zánik ČSTV a „vedoucí úlohu“ ČOV v českém sportu, předal Jansta soudkyni coby oficiální důkazy výňatky z rozhovorů olympijského předsedy z let 2009 až 2011.
Například v rozhovoru pro Český rozhlas z listopadu 2011 Kejval prohlásil: „Já si osobně myslím, že není žádný důvod k tomu ČSTV zachraňovat. Z mého pohledu je to rezidium minulého režimu, byl to orgán Národní fronty a myslím si, že v rámci moderního systému a dnešního statuprávního uspořádání není žádný důvod tvrdošíjně trvat na této organizaci.“
Asi někoho napadne: Proč jsou pro Janstu podobná slova jeho funkcionářského soupeře tak důležitá, že je předkládá soudu v kauze, která vypukla o necelých pět let později? Tady je na místě připomenout, že Unie se ocitla před soudem především kvůli jedné dotační tabulce ve fázi úřednického návrhu.
Podle ní měla dostat od státu o 16 milionů méně než ČOV, ačkoli kritéria hovořila pro ni. Rozpor viděla ČUS v těchto číslech, zokrouhleně: Milionová členská základna oproti nulové, sto územních základen oproti žádné, miliardový majetek na správu oproti čtvrtmiliardovému.
Vůči tomuto návrhu se Jansta s pocitem nespravedlnosti ozval přímo ministerské náměstkyni Simoně Kratochvílové, což zachytily odposlechy – a státní zástupce v tom viděl důvod k obžalobě.
A teď zase zpátky k té otázce. Odpověď z pohledu ČUS nejprve nabízí její generální sekretář, rovněž obžalovaný (a původním verdiktem rovněž osvobozený) Jan Boháč. Na dotaz obhájce, zda by absence dotací pro ČUS přinesla nutnost prodat majetek, řekl: „Ano, zejména v letech 2011 a 2012. Pak se jednalo o úřednickou setrvačnost a nechuť ke změnám. O lukrativní areály byl a je eminentní zájem.“
Znovu Jansta. Ten přidává jiné propojení roku 2011, tedy období boje o zachování ČSTV, a roku 2016, tedy data vzniku ministerské dotační kauzy. Opakuje, že ČOV se snažil kontinuálně vystavět svou vedoucí úlohu v českém sportu, jak Kejval před oněmi pěti lety plánoval. „A s tím souviselo i jeho budování úzké spolupráce s ministerstvem. Jeho úředníci byli zavázání olympijskému výboru. Jezdili, a to dokonce v době dotačního procesu, na akce ČOV jako hosté. Ministerský náměstek pro sport (Petr Hulínský) byl členem výkonného výboru ČOV, to byla naprostá rarita v rámci Evropy. Propojenost byla absolutně úzká,“ prohlásil u soudu šéf ČUS.
Volná parafráze Janstových slov: ČOV se historicky s ministerstvem držel za ruce a sedí u soudu coby poškozený, ČUS se ozvala proti nespravedlnosti náměstkyni Kratochvílové, tedy osobě, kterou ji výslovně za tímto účelem přidělila ministryně, a u soudu stojí coby obžalovaný.
Jansta a před ním i Boháč odpověděli na dodatečné otázky předsedkyně soudu Lenky Cihlářové. Zda by se dostali do úzkých, pokud by reagovali na dotazy státního zástupce Ondřeje Trčky, se neví. Oba totiž využili své právo a s odkazem na žalobcovo jednání mu odmítli odpovídat.
Pelta až ve čtvrtek |
|
Miroslav Pelta je hlavní postavou celé kauzy. S jeho výslechem se počítalo v pondělí, nejpozději v úterý. Neplatí ani jedno a neplatí ani středa. Bývalý fotbalový předseda, jehož původní a zrušený rozsudek poslal do vězení na šest let, je nemocný. K soudu se má dostavit ve čtvrtek. Vypovídat by měl poté, co svou nedokončenou pondělní řeč zakončí někdejší ministerská náměstkyně Simona Kratochvílová. V pátek by měli přijít na řadu svědkové a jako první mezi nimi bývalá resortní ministryně Kateřina Valachová. |
