Martin Hašek
29. září 2023 • 19:39

Školní inspektor: Ať výuka probíhá v terénu. Hodně záleží na učitelích

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Česká jízda v Evropě! Liga je silná jako nikdy, ‘S’ i Plzeň kupují dobré cizince, říká Podaný
Pastrňák na vrcholu sil? Záhada Bartošák: Proč ještě v Hradci neskončil
VŠECHNA VIDEA ZDE

Děti jsou na tom s kondicí hůř než v devadesátých letech. S neradostným zjištěním přišla letošní tematická zpráva České školní inspekce. O tom, co s tím, bude na konferenci Sport Alive, která se chystá na 4. října do pražské haly O2 Universum, mluvit ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Škola má podmínky, může je využívat a významně přispět, aby se pohyb, zdravý životní styl staly nedílnou součástí života mladé generace,“ říká.



Děti jsou méně zdatné, méně je baví tělocvik, přístup ke sportu jim často komplikují i sociální problémy jejich rodin. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal ale věří, že škola může pomoct přitáhnout mládež zpátky k pohybu. „Hodně to záleží na učitelích samotných, jestli žáky podporují a motivují,“ upozorňuje Tomáš Zatloukal.

Co bude podstatou vašeho příspěvku na konferenci Sport Alive?
„Určitě bych rád představil roli škol, která může významně přispět k rozvoji nejen pohybových aktivit žáků, ale také k podpoře zdravého životního stylu, což primárně řeší rodina, ale ne všude pro to mají možnosti, podmínky, aby ho mohli u svých dětí rozvíjet.“

Jak konkrétně může škola pomoct?
„Ty velké příležitosti jsou kromě výuky tělesné výchovy jako předmětu například v tom, jak se děti dostávají do škol, jak chodí, což také souvisí s rodinou, aby tam, kde je to bezpečné, aktivní transport do škol podporovala. Velký prostor je před zahájením vyučování, v průběhu, na konci. Mám na mysli například přestávky.“

A v průběhu výuky?
„Je celá řada témat v rámci předmětů, které není nezbytně nutné učit ve třídě, od jazyků přes společensko-vědní a přírodovědné předměty. Vždy se může najít příležitost, aby tam, kde pro to jsou podmínky, výuka mohla probíhat v terénu. Školy mají školní družiny, školní kluby. To jsou další příležitosti k tomu, jak pohybové aktivity rozvíjet. Na středních školách jde o to, jak nabídnout infrastrukturu žákům pro neorganizované sportovní aktivity. Další prostor nabízí nepovinné, volitelné hodiny, kroužky.“

SPORT ALIVE 2023

Cílem konference Sport Alive je každoročně propojovat svět sportu, svět reklamně-mediální a veřejný sektor, protože efektivní spojení těchto tří stran může zvýšit dlouhodobou udržitelnost českého sportu a ve finále i jeho úspěchy. První ročník se uskutečnil vloni, letos se konference koná 4. října v hale O2 Universum. Více informací na webových stránkách sportalive.cz.

My jsme kdysi hrávali každý fotbal na školním hřišti ještě před startem ranního vyučování, případně i během dne. Umožňují dnes školy dětem takové aktivity?
„Myslím, že i ta zjištění, která jsme prezentovali v té tematické zprávě, ukazují velké rozdíly mezi školami. Jsou dány podmínkami, prostorovými, lokací školy, ale také personálními důvody. Řada škol má celkem oprávněně obavu o bezpečnost žáků a odpovědnost. Když nabídnu prostory školy pro tyto aktivity, tak tu odpovědnost nikomu nepředávám. Odpovědnost vůči žákům, rodičům, zákonným zástupcům má prostě ta škola. A tam zase hraje faktor míry kvalifikovanosti, aprobovanosti pedagogů, zejména tělesné výchovy, kteří v tom ve škole mohou být tahouny. Záleží také, jestli je ředitel školy tělocvikář, to taky hraje roli.“

Jak je to časté?
„Já mám pocit, že to je časté, ale to je pouze subjektivní pocit. Sám jsem tělocvikář, ale nemáme to úplně zmapované, že bych se pod to podepsal. Ale tam, kde ti tělocvikáři řediteli jsou, to jde vidět na nastavené kultuře té školy. Nejen, že mají vícero hodin tělesné výchovy nebo pestřejší nabídku pohybových aktivit. Je tam kultura školy pro podporu pohybu. Projevuje se to nejen tím, že jsou žáci aktivnější, ale i v zapojení ostatních pedagogů jiných předmětů třeba do letních a zimních kurzů.“

Česká školní inspekce na jaře prezentovala výsledky tematické zprávy o tělesné zdatnosti žáků základních a středních škol. A výsledky nevyznívají pozitivně.
„My jsme po třiceti letech zopakovali testování, které se tehdy odehrávalo každoročně, byla to nedílná součást sledování populace. Vybrali jsme třetí ročníky na prvních stupních, sedmé ročníky na druhých a druhé ročníky ve středních školách všech oborů napříč jednotlivými druhy středních škol. Ukázalo se, že tělesná zdatnost chlapců je o něco lepší než u dívek. V průběhu času se tělesná zdatnost zhoršuje. A ve druhých ročnících středních škol se ukazuje, že významná část populace je v kritických zónách výrazně zastoupena.“

Jak jsou na tom děti v pohybových schopnostech?
„Největší zhoršení se týká vytrvalostních pohybových schopností v aerobním režimu, které mají nejbližší vztah k denním pohybovým aktivitám. Co se týká dynamické síly, která byla měrena prostřednictvím skoku dalekého z místa, tam je pokles nejmenší. Máme i mezinárodní srovnání a tam se ukazuje, že v těchto pohybových schopnostech jsou naši žáci v Evropě výrazně nadprůměrní. Kdežto u vytrvalosti jsou výrazně podprůměrní.“

Co za tím podle vás stojí?
„Je to dáno změnou životního stylu zejména rodin, který souvisí nejen s vývojem technologií a společenským vývojem, ale také sociálními aspekty. Měření nám ukázalo výrazný vztah socioekonomického zázemí žáků ve vztahu k dosažené tělesné zdatnosti.“

Tělocvikáři se zlobí, že rodiče omlouvají děti, aby necvičily
Tělocvikáři se zlobí, že rodiče omlouvají děti, aby necvičily

V poslední době je velkým tématem nedostatečný příspěvek na sport ze státního rozpočtu. Jak vidíte tenhle problém?
„Pohybové aktivity jsou určitě významným faktorem prevence různých nemocí, civilizačních i jiných. A investice do prevence se vždycky výrazně vrátí. Další aspekt souvisí se smysluplným využitím volného času. Pokud mluvíme o tom, že technologický vývoj a společenský pokrok směřuje k tomu, že se bude zužovat pracovní část týdne, o to víc bude vytvářen tlak na využití volného času, aby to posilovalo společnost nejen zdravotně, ale i sociálně. A pokud se rozhodneme podporovat pohybové aktivity ve společnosti, tak spoříme významné finanční prostředky do budoucna.“

Jak je tady důležitý sociální aspekt?
„Faktor rodiny ve vztahu k žákům je dost významný. Sledovali jsme podíly žáků, kteří se účastní letních a zimních kurzů. Školy mají povinnost je nabízet, ale například ve středním odborném vzdělávání, kde jsou žáci na maturitních oborech, se víc jak poloviny z nich neúčastní. Rodiče k tomu v řadě případů nemají zázemí. Když školy dokáží získat žáky pro ten kurz, tak řada z nich se tomu začne věnovat dál. V případě základních škol, kde může být podobný problém, pak třeba ta rodina jela poprvé na hory. Finance do podpory pohybových aktivit, do sportování dětí jsou naprosto smysluplné a efektivní.“

Co říkáte na výsledky průzkumu Asociace trenérů a učitelů tělesné výchovy, který ukázal, že tělesná výchova je ve školách mnohem méně populární než dřív. Je to opravdu tak, že současné děti nemají tělocvik rády?
„Já bych si u těchto prohlášení kladl otázku, proč ten předmět, ať je to tělocvik, nebo jakýkoli jiný, proč ho děti nemají rády. Není to třeba proto, jaká je podoba výuky toho předmětu? Myslím, že předmět sám o sobě se nestane populárním. To, jestli je u žáků oblíbený, nebo neoblíbený, je dáno tím, co se v něm odehrává, a jak se v tom odehrává. Hodně to záleží na učitelích samotných, jestli žáky podporují a motivují v té výuce.“

Jak to zatím na školách vypadá?
„Asi bychom očekávali, že výuka tělesné výchovy umožní žákům ochutnat co nejširší paletu různých pohybových aktivit – kolektivních sportů, individuálních sportů, ale třeba i různých fitness aktivit. Jinými slovy, vytvořit jim představu o tom, jak já mohu realizovat pohyb, pohybové aktivity, které by mě mohly bavit, a kterým bych se mohl věnovat. A když se podíváme na to, co se zejména v těch hodinách odehrává, tak na druhých stupních základních škol a ve středních školách je to ve dvou třetinách v podstatě florbal, fotbal, basketbal.“

Jsou současné dvě hodiny tělocviku dostačující, zvlášť ve srovnání třeba s Maďarskem a Rakouskem, kde jich má být brzy pět?
„Přestože jsem tělocvikář, nedomnívám se, že navyšování počtu hodin předmětu, vyřeší problém jakéhokoli předmětu. U pohybových aktivit je to významnější v tom, že nám jde o to, aby žáci v průběhu dne měli různé impulsy k různým pohybovým aktivitám různého charakteru. Součet malých čísel je velké číslo. My potřebujeme, aby v průběhu dne nasbírali nějaké pohybové aktivity. Mezinárodní srovnání je v tomhle trošku zkreslující, co ty země do těch aktivit započítávají. My máme čistě předmět dvě hodiny, ale máme školy, které nabízí třetí hodinu, ve které nabízí monotematické pohybové aktivity, které si žák vybírá, plavání, pohybové hry, atletiku. Z našich dat vychází, že toto je efektivnější cesta, než se soustředit na navyšování hodin.“

TOMÁŠ ZATLOUKAL

  • je absolventem Pedagogické fakulty a Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci
  • působil jako ředitel gymnázia, je učitelem tělesné výchovy a aktivním sportovcem
  • jako Europoslanec byl členem výboru pro vzdělávání a kulturu Evropského parlamentu
  • od 1. 10. 2013 působí ve funkci ústředního školního inspektora
  • Je zástupcem České republiky v Centru pro výzkum a inovace ve vzdělávání OECD (CERI), v řídicích radách mezinárodních šetření PISA a TALIS, ve Valném shromáždění Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA) a také ve Valném shromáždění Stálé mezinárodní konference inspektorátů (SICI)

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud