Volejbal na sněhu čeká šampionát. Hrajeme v mlze i dešti, líčí Dostálová
Místo písku sníh, místo pláže hory a místo plavek teplé oblečení. Tento víkend se ve Špindlerově Mlýně uskuteční další mistrovství republiky ve snow volejbalu. „Moc se těším. Nejvíce na hory, atmosféru okolo kurtu a na hru samotnou,“ usmívá se reprezentantka Anna Dostálová, jedna z obhájkyň prvenství.
Sestra kajakáře Josefa Dostála šampionát považuje za jedinečnou příležitost k propagaci sportu, jehož první exhibice se datují do roku 2004 a turnajové série se začaly hrát o šest let později. „Nikdo to nedělá pro peníze,“ potvrzuje Dostálová.
„Dříve se hrálo ve dvojicích, nyní ve trojicích. Tím se proměnila taktika a náš sport nabral i jinou fyzickou a mentální rovinu,“ popisuje Tomáš Pála, kouč Dostálové a sám aktivní hráč.
Přestože se nastupuje na sněhu, příprava probíhá v hale a nejčastěji na písku.
„Rozměry kurtu jsou stejné, dá se trénovat i se speciálními balony. Problém je jen v přechodu z tepla do zimy,“ doplňuje.
Dostálová má zimu daleko raději než letní horka. Jen je třeba se stále udržovat v provozní teplotě. „Pokud se jenom koukáte, zima vám bude. Když hrajete, zahřejete se,“ líčí.
„Důležité je pít čaj nebo teplou vodu. Zranění vznikají z chladu či špatného rozcvičení,“ uvědomuje si Pála.
Kurty budou postavené na dojezdu sjezdovky ve Svatém Petru. Hraje se za téměř každého počasí. „Pamatuji zápasy v mlze, v dešti, při sněžení, ve větru... Nesmí být pouze bouřka. Podmínky se mění třikrát během dne. Ráno je sníh umrzlý jak ledové kluziště, pak se z něj stane břečka, poté zase zmrzne. Oproti beachi jde o pořádnou loterii,“ přiznává reprezentantka.
Přípravu ráda proloží otužováním. „Sprchuji se studenou vodou. Jde ale o individuální věc, nedá se říct, že by všichni snow volejbalisté lezli do ledových vod a vysekávali si v řece kry,“ směje se Dostálová.
„Na tour byla dříve vířivka. Za odměnu jste si do ní mohli skočit. To bylo fajn,“ přidává vzpomínku trenér.
Jeho úkolem je dát dohromady kvalitní tým, což není vůbec snadné.
„Hledáte parametrově vhodné typy. Základem je mít dobře přihrávajícího hráče s perspektivou do obrany na síti. Neobejdete se bez těch, kteří umějí dobře číst útoky soupeře,“ vysvětluje Pála.
Často se ovšem stává, že spolu družstvo netrénuje. „Za ta léta máme vytipované lidi, kteří chtějí na sněhu hrát. Přímo před turnajem se snažíme jít ven a zapinkat si. Žádný hendikep, ostatní jsou na tom stejně,“ nehledá výmluvy Dostálová.
Snow volejbal je totiž stále sportem srdcařů.
„Před covidem se rozjela evropská tour, na níž se daly vyhrát malé prize money. Pokud jste se umístili na předních příčkách, pokryly vám náklady. Od pandemie turnajů ubylo, peněz taky a hráčů v týmu přibylo,“ vykládá hráčka, která je vděčná za podporu Beachclubu Strahov i volejbalovému svazu.
O cílech pro mistrovství republiky, následující evropskou tour a snad i evropský šampionát se oběma těžko hovoří.
„Jsme amatéři. První je rodina a práce, pak snow volejbal. Hrajeme v tu chvíli, kdy máme čas. Ze tří zastavení tour se zúčastníme jednoho, možná dvou,“ vypočítává Pála.
„Jdeme do práce, po ní trénovat a peníze, co jsme vydělali a zbydou nám, dáme za letenku. Samozřejmě chceme vyhrávat, ale důležitější je si všechno užít,“ sděluje Dostálová a její trenér dodává: „Je to o zábavě, setkání a atmosféře.“
