Petr Dias
10. února 2018 • 06:00

Roman Červenka: Máme šanci na medaili

Autor: Petr Dias
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
SESTŘIH: NY Islanders - Carolina 2:3. Nečas asistencí přiblížil Hurricanes k postupu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Chystá se na třetí olympijský turnaj. Plný očekávání. A naděje. „Máme šanci na úspěch!“ tvrdí 32letý útočník Roman Červenka, který by měl být hlavní ofenzivní silou českého výběru v Koreji. Během sezony ho sužovaly zdravotní potíže, ale teď už je zase fit.



Na prvních hrách se objevil v roce 2010 ve Vancouveru „Tehdy si člověk myslel, že i další budou přicházet snadno. Teď si toho mnohem víc vážím,“ vypočítává útočník švýcarského Fribourgu, jenž v roce 2010 vyhrál v Německu mistrovství světa. Za národní tým odehrál 138 zápasů, nejvíce ze všech reprezentantů na soupisce.

Chystáte se na třetí olympijský turnaj. Co to s vámi dělá?

Moc si toho vážím. Čím je člověk starší, tím je radši, že ve výběru může být. Přistupuju k tomu, jako kdyby to byla poslední akce. Motivace je obrovská. Je to pro mě čest, že si na tak velké akci znovu zahraju.

Jak daleko to můžete dotáhnout?

Nejsou tam hráči z NHL, takže nemá cenu zastírat, že o to větší šanci máme šanci na medaili. Uděláme pro to maximum.

Co jste si říkal, když jste byl na prvních hrách?

Člověk byl mladej, bral to jinak. Vím, že to zní jako fráze, ale teď
mi to mnohem víc všechno dochází.

Bez účasti zámořských hráčů bude o to větší tlak na vás. Jste na to připravený?

Ničeho se nezříkám, i když lídrů tam bude určitě víc. Těším se. Hokej je na prvním místě, ale olympiáda je vždycky speciální, ve vesnici potkáváte další super sportovce, celkově je to mimořádný zážitek.

Opět se v týmu setkáte s Martinem Eratem. Jste jediní, kteří zažili i předešlé hry v Soči…

Tam jsme spolu bydleli na pokoji, takže se výborně známe.

Teď bude kapitánem.

Má skvělou sezonu, navíc je to výborný lídr. Kapitán, jak má být. Věřím, že všichni vytvoříme skvělou partu. Je nás tam více, nechci přímo říkat starých, ale starších hráčů… Nebo těch zkušenějších. Celkově šanci na dobrý výsledek rozhodně máme.

Ano, osvědčených třicátníků je vás hodně. I vás žene touha ukázat, že pořád máte mužstvu co dát?

Určitě ano, o motivaci nemůže být pochyb. Nemůže být nic většího než olympiáda. Vážím si, toho, že tam můžu být. Ale tím to nekončí. Všichni z nás touží udělat úspěch.

Souhlasíte s tím, že hlavním favoritem na titul jsou Rusové?

Tohle jim upřít nejde. Ale bude tam hodně jiných týmů, které budou mít stejnou šanci na dobrý výsledek jako my. Určitě se o to popereme. Láká nás medaile. O tom nemůže být pochyb. Budeme rádi, pokud bychom se dostali přímo do čtvrtfinále, abychom se vyhnuli zrádné kvalifikaci. Vybavuju si hlavně rok 2010, kdy jsme se utkali s Lotyši. A byly to hrozné nervy, urvali jsme to až v prodloužení. Takže by bylo super vyhrát skupinu a jít rovnou do zápasu o všechno. Ale na to teď nemá cenu ještě myslet. Musíme jít krok po kroku.

Jak hodnotíte, že na vrcholné akci nebudou hvězdy z NHL?

Pro fanoušky je to určitě škoda, ale my hráči s tím nic neuděláme. Takže nemá cenu se tím nějak zabývat.

Chystáte se podívat i na jiné sporty?

Uvidíme, kolik bude času. Ale rád bych se na něco mrknul, přeci jenom je to obrovská událost a ojedinělý sportovní svátek.

V sezoně vás trápily zdravotní potíže, už je to v pořádku?

V přípravě jsem si poranil rameno, měl jsem problémy s kloubem. Bylo to hodně bolestivé. Přišel jsem o start ligy. Nemohl jsem odhadnout, kdy budu zpátky nachystaný hrát. A když jsem se z toho dostal, natrhnul jsem si mezižeberní sval. A zase to bylo špatný. Stalo se mi to při tréninku, ani pořádně nevím, při jakém pohybu.

Každopádně to muselo být hodně bolestivé, že?

Hlavně zezačátku. I při normálních činnostech, třeba když jsem se chtěl zasmát nebo si zajít na záchod. A při spaní. Nemohl jsem najít pořádnou polohu. Začátek byl hrozný, ale postupně se to zlepšovalo.

Neměl jste obavy, že přijdete o olympiádu?

Dopředu mi lékaři naznačili, jak dlouho to asi potrvá. Navíc byla u nás ve švýcarské lize pauza, což mi taky pomohlo. Takže nakonec jsem se dal do kupy. Každopádně věřím, že už jsem si to vybral, bylo toho nějak dost.

Pomohlo vám i to, že jste se během léčby na skok zastavil v Česku?

Ano, pustili mě sem na týden. Zrovna na tu nejdůležitější část, chodil jsem k fyzioterapeutům, zkoušeli nejrůznější lasery a další věci. Nakonec to zabralo. Teď už se maximálně soustředím, abych co nejvíce pomohl týmu na olympiádě.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud