Ve sportu občas nastávají situace, kdy se i z těm nejdrsnějším chlapákům rozklepe brada a přemůže je síla okamžiku. Deniksport.cz se inspiroval podobným průzkumem britského The Sun a sestavil žebříček deseti největších uplakánků.
10. Pete Sampras
Když Pete Sampras končil svou bohatou kariéru, měl na svém kontě 14 vyhraných Grand Slamů. Málokdy předtím ale ukázal tolik emocí, jako na vlastní rozlučkové ceremonii, která se odehrála v roce 2003 na US Open.
9. Tiger Woods
Na golfovém hřišti většinou Woods zachovává kamennou tvář. To porušil před třemi lety po vítězství na turnaji v Birkdale. Výhru prožíval tehdy tak silně, protože ji věnoval svému nedávno zesnulému otci.
8. Mika Häkkinen
Po bouračce na okruhu v Monze v roce 1999 si Mika Häkkinen myslel, že jeho šance na titul jsou pryč a utekl se vybrečet do nedalekého lesa. Nakonec se ukázalo, že plakal úplně zbytečně, protože už za měsíc se stal mistrem Formule 1.
7. David Beckham
Na mistrovství světa v roce 2006 musel v utkání proti Portugalsku střídat kvůli zranění. V té chvíli to přitom vypadalo, že by to mohl být jeho poslední zápas za anglický národní tým. Hned za postranní čarou ho tedy přemohly emoce a "Becks" raději skryl svou tvář do dlaní, aby novináři neviděli jeho slzy.
6. Roger Federer
Roger Federer pláče pravidelně po většině grandslamových finále, někdy štěstím, někdy smutkem.
Prohra v nedávném finále Australian Open byla ale pro Federera obvzlášť bolestivá. Švýcarský fenomén hrál skvělý tenis, na božského Nadala to ale stejně nestačilo. Není se čemu divit, že se "Fedex" po zápase neudžel a nekontrolovaně se rozplakal.
5. John Terry
Pro londýnskou Chelsea bylo loňské finále Ligy mistrů asi nejdůležitějším dnem v historii klubu. A byl to právě její kapitán John Terry, kdo mohl svou penaltou rozhodnout o výhře.
Terry svůj pokus ale neproměnil a nepřímo rozhodnul o tom, že se z mistrovské trofeje nakonec radoval arcirival z Manchesteru. Anglického obránce museli spoluhráči na hřišti dlouho utěšovat.
4. Paul Gascoigne
Hrálo se semifinále mistrovství světa 1990 a Paul Gascoigne se zrovna ve středu hřiště dopustil nevybíravého zákroku na protihráče. Rozhodčí je neoblomný a anglickému bouřlivákovi bez váhání uděluje žlutou kartu.
Gascoigne v zápětí začíná brečet - jednu žlutou už totiž v průběhu turnaje dostal a ví, že nebude moct hrát ve finále! I jeho slzy byly ale nakonec zbytečné. Anglie totiž tradičně selhala v penaltovém rozstřelu.
3. Andre Agassi
Fenomenální tenista Agassi si na kurtu poplakal vždycky rád. Nejsilnější okamžik ale přišel poté, co ho Benjamin Becker vyřadil ve 3. kole US Open. Pro Agassiho to byl totiž poslední zápas kariéry a z dvorce ho vyprovodil potlesk desítek tisíc stojících diváků. Z archivních televizních záběrů mrazí většinu fanoušků v zádech ještě dnes.
2. Pavel Nedvěd
Vidět českého záložníka brečet na hřišti také není žádná velká vzácnost. Naposledy plakal minulý týden, kdy musel kvůli zranění střídat v Lize mistrů.
Bezkonkurenčně nejslavnější je ale jeho pláč v semifinále EURO 2004 proti Řecku, kdy si poranil koleno a nemohl tak pomoci českému týmu v boji o postup do historického finále.
1. Cristiano Ronaldo
A kdo je ta největší plačka, která se pohybuje mezi současnými profesionálními sportovci? Samozřejmě Cristiano Ronaldo. Pláče po prohrách i po výhrách, neváhá upustit slzu ani po tvrdém zákroku soupeře nebo třeba poté, co dá gól.
Na fotkách ho vidíte po výhře Manchesteru United v Lize mistrů a po prohře portugalské reprezentace ve finále EURO 2004. Rozdíl? Žádný. V obou případech prostě brečí jako želva.
