Otec Kvitové výhru oplakal: Petra je vlastenka, Češka jako poleno

„Ona družstva hraje vždycky ráda. Reprezentuje Česko a je na to pyšná. Je vlastenka, to má po mně,“ povídal její otec Jiří, který s manželkou Pavlou sledoval finále z první řady v lóži. Táta zápasy své dcery prožíval v Moskvě o to víc, že hrála za Česko.

„Po vítězství byla i nějaká ta slzička, to k tomu patří,“ přiznal. „Petra to má po mně: Vlastenectví, zanícení, bojovnost. Je to Češka jako poleno! Po mámě má klidnou povahu, to je také důležité…“ dodal otec.

Co si vlastně o letošním raketovém vzestupu dcery, kterou do jejích šestnácti let trénoval, myslí?

„Dostávám často otázku: Čekal jste to? Na to nemám jasnou odpověď. Když někdo dře jako ona, má šanci, ale jisté není nikdy nic. Podobné je to s budoucností. Má potenciál se ještě hodně zlepšit. Pokud už nebude na té horské dráze, nepůjde to s ní nahoru dolů... To ale nejde zaručit, vždyť je jí teprve jedenadvacet.“

Český tým slaví senzačníé triumf ve Fed Cupu • EPAKaždopádně během fedcupových zápasů byla Petra letos neporazitelná, vyhrála všech šest duelů. „Nebyli jsme jen na semifinále v Belgii, jinak to objíždíme a fandíme,“ vyprávěl Jiří Kvita.

Do Moskvy se vydal po 39 letech, ale zajímal se jen o tenis. „Ty domy, které jsem viděl cestou z letiště, mi přišly pořád stejný,“ usmíval se. V roce 1972 si tehdy hlavní město Sovětského svazu prohlédl při zastávce cestou z dovolené na Kavkaze. Včera se těšil domů – na Petru.

„Bývá u nás zřídka, teď ale bude mít čas se stavit. Vypadá to pokaždé stejně. Přijede, bavíme se a žena pořád něco chystá v kuchyni. Pak přijde a ptá se, o čem jsme mluvili,“ usmívá se. „Ale pro nás je stejně nejdůležitější, že se Petra se vším srovnala a zůstala normální holka.“