Nejtěžší čtyřhra za posledních několik let. Tak hodnotili Tomáš Berdych s Radkem Štěpánkem dramatický duel s párem Haase – Rojer, které nakonec zdolali i díky dvěma zvládnutým tie-breakům 7:5, 1:6, 7:6 a 7:6. Po druhé sadě, ve které si česká dvojice ani neškrtla, ale nálada moc dobrá nebyla. Pomohl ale i odchod do šatny.
Byla to pro vás nejtěžší čtyřhra v Davis Cupu? Dá se srovnávat třeba s bitvou se Švýcary z roku 2007?
BERDYCH: „To se těžko srovnává, porovnávat fakt nejde. Spíš bych to bral tak, že za poslední dobu, co jsme spolu odehráli, byla nejtěžší. Oni hráli výborně. Opravdu to bylo o tom, abychom se my sešli a využili šance, co jsme měli.“
ŠTĚPÁNEK: „Určitě byla těžká, to jste viděli. Nahoru dolů, šance na obě strany. Myslím, že rozhodly naše zkušenosti a naše vítězná aura, kterou kolem sebe máme. Museli jsme bojovat, hodně bojovat, soupeři hráli výborně. Nejdůležitější je, že jsme vyhráli ten poslední míč.“
Vypadalo to, že si hrajete hodně do těla, byl to ostřejší zápas?
BERDYCH: „Akorát mezi sebou jsme si obíjeli vlastní rakety, to bylo asi jediný. (usmívá se) Tu jednu svoji tady můžu někde odložit a nechat ji jako suvenýr. Ne, na tohle člověk vůbec nemyslí. Využívá, nebo hraje situace, které nastanou na kurtu a vůbec neřeší, jestli jde něco do těla nebo nejde. Bylo to o pár míčích, ne o tom, abych přemýšlel, kam jdou. A ještě v deblu, kde žádné místo není. Takže hurá do nich!“
Co jste spolu řešili při odchodu do šaten po druhém setu, který jste prohráli 1:6?
BERDYCH: „Šli jsme na záchod, co? To bylo asi tak jediný, ne?“
ŠTĚPÁNEK: „Měli jsme úplně jiný starosti, než řešit druhý set.“
Tomáši, ve třetím setu jste si nechával rozmasírovat záda. Potřeboval jste to nutně, nebo to byl taktický prvek?
BERDYCH: „Určitě to taktický nebylo, to není moje parketa, abych tady nějak taktizoval a zdržoval s nějakým časem...“
ŠTĚPÁNEK: „To bych ztuhnul já.“
BERDYCH: „Asi tak. Vzal jsem si pauzu, abych byl co nejvíc fit a udržel se v co nejlepší kondici. Je to hrozně znát, když jeden den odehrajete singla a druhý den debla. Ten pohyb je úplně jiný, záda ztuhnou. Cítil jsem, že s tím potřebuju něco udělat, dát impulz, abych se cítil na dvorci líp. A to se povedlo.“