Jsou to chamtiví boháči, nebo jim jde jen o férový obchod? Když Roger Federer, nejlépe vydělávající tenista historie, kritizoval loni na US Open tenisové bossy a žádal i za ostatní, aby turnaje vydávaly na prize money víc ze svých příjmů, mnozí asi povytáhli obočí.
Čísla ale mluví jasně. Tenis je mezi ostatními sporty „strýčkem Skrblíkem“. A grandslamy zvlášť.
Vypadá to nádherně. Vítěz French Open bere 1 060 000 eur, tedy přes 28 milionů korun. French Open letos navýšilo prize money o tři procenta. Tak se děje na všech grandslamech i jiných turnajích každý rok. Ale jsou to jen kosmetické změny.
„A všimněte si, že běžné turnaje navyšují odměny až od čtvrtfi nále dál, my pěšáci bereme pořád stejně,“ tvrdí český tenista Jiří Vaněk.
Zvlášť těm, co žijí v tenisovém podpalubí, se současný systém zajídá. Největší hvězdy si nemohou stěžovat, k šekům za finální kola v turnajích dostávají mnohde i startovné.
A jde o závratné sumy. Když se turnaj Prague Open pro letošek pokoušel získat hvězdu typu Ivanovičové či Dementěvové, zle pochodil. Přivést takovou tvář do města stojí i 100 000 dolarů.
Jackpot 28 milionů korun shrábne v Paříži jediný ze 128 hráčů ve dvouhře. Tři čtvrtiny z nich se z pavouku poroučí už po 2. kole. Ti na grandslamech inkasují čtyřikrát do roka, když mají dobrý žebříček a štěstí, že se do hlavní soutěže dostanou, největší výplaty.
| PRIZE MONEY VE DVOUHŘE NA FRENCH OPEN |
| 1. kolo: 15 000 eur (400 500 korun) 2. kolo: 24 500 eur (654 150 korun) 3. kolo: 40 600 eur (1 084 020 korun) 4. kolo: 68 400 eur (1 826 280 korun) čtvrtfinále: 132 500 eur (3 537 750 korun) semifinále: 265 00 eur (7 075 500 korun) finále: 530 00 eur (14 151 000 korun) vítěz: 1 060 000 eur (28 302 000 korun) |
A celkem právem poukazují na to, že by měly být ještě větší.
Porovnání s ostatními sportovními soutěžemi je totiž poměrně dramatické. Například liga amerického fotbalu NFL vydává na platy hráčů 62 % svých příjmů, basketbalová NBA 57 % a hokejová NHL 56 %.
To tenisová ATP poslala loni svým ovečkám jen 26 procent z profitu.
„A grandslamy jsou ještě horší,“ zlobí se už léta Martina Navrátilová.
„Běžné turnaje dávají na prize money mezi 20 až 30 procenty, u velké čtyřky je to ale jen 5 až 10 procent. To je nehorázné,“ říká.
Připadá vám zvláštní, že si například Wimbledon může dovolit do vylepšení zákulisí a stavby zatahovací střechy investovat 3 miliardy korun? Prostě na to má.
„Grandslamy vydělávají takových peněz a my nevidíme, kam peníze zmizí. ATP před dvěma lety napsala dopis, že se o tom chtějí bavit. Oni jim odpověděli: To si myslíte, že jsme blbí, nic se dít nebude,“ řekla Sportu před dvěma lety Navrátilová.
„Museli by nám ztrojnásobit prize money, aby to bylo jako v jiných sportech. Když se třeba podíváte, kolik si za rok vydělá stý golfista a stý tenista, je to směšný,“ stěžuje si i Jiří Vaněk.
Mezi golfem a tenisem určitě není v globálním věhlasu i ekonomické síle takový rozdíl, aby si loni stý nejlépe vydělávající tenista Wesley Moodie přišel na 298 904 dolarů a zároveň si 105 borců z golfové PGA připsalo roční výdělek přes milion dolarů.
Uvážíte-li, že téměř polovinu výdělku odevzdají hráči na daních, platí letenky a ubytování pro sebe i trenéry, či dokonce fyzioterapeuty, není zas tenis takovým zlatým dolem. I když by mohl být, kdyby turnaje přistoupily na férovější obchod.
Problémem je i fakt, že v tenise neexistuje žádná hráčská unie, která obyčejně tlačí principály lig v kolektivních sportech k větší velkorysosti.
I ATP a WTA, ve kterých mají tenisté i tenistky zastoupení, jsou mezi dvěma mlýnskými kameny. Musejí hájit zájmy hráčů stejně jako organizátorů turnajů.
Největší zloba ale směřuje směrem k Mezinárodní tenisové federaci ITF, která spolupořádá grandslamy ruku v ruce s předsednickými výbory velké čtyřky. A ti všichni jsou skoupí na dolar.
„ITF a grandslamy mají příliš moci a peněz, o které se nedělí s hráči,“ křičí do světa nejen Martina Navrátilová.
