Hlásá, že chce vyhrávat grandslamové tituly a stát se první tenistkou světa. Sní o dráze, jakou měla její slavná máma. Elizabeth Mandlik, sedmnáctiletá dcera Hany Mandlíkové, na US Open ukázala talent. Dotáhla to do 3. kola juniorského turnaje a míří stejným směrem, kde dřív zářilo slavné rodinné jméno. Hana Mandlíková (56) porazila v dramatickém finále Flushing Meadows 1985 Martinu Navrátilovou a v New Yorku získala jeden ze svých čtyř grandslamových pohárů.
Hana Mandlíková žije ve floridském Bradentonu deset minut jízdy autem od Petra Kordy a jeho sportovně nadané rodiny. Sebastian Korda, jehož dvě starší sestry hrají profesionálně golf, ovládl v lednu juniorku Australian Open a pokouší se prorazit mezi dospělé na okruh ATP.
Také pod vlajkou USA a s neméně vysokými ambicemi spěje do světa velkého tenisu Elizabeth Mandlik, jedno z dvojčat další české tenisové legendy. „Elinka je drobná, jako jsem bývala já. Ještě roste. A potřebuje zesílit. Je ten typ, který dozrává později,“ líčí máma, které hned po zápase 2. kola přijde gratulovat Kathy Rinaldiová, fedcupová kapitánka USA.
Musí chvíli počkat, protože zvoní telefon. Na drátě je syn Mark, dvojče Elizabeth. „Volá mi tak desetkrát denně. Sledoval online přenos. Měl radost,“ popisuje sepětí svých dětí. Prosadit se mezi chlapci je složitější, Markovi patří místo až ve třetí stovce juniorského žebříčku, tudíž zůstal doma na Floridě. Elizabeth je už 52. hráčkou pořadí a snaží se prorazit v New Yorku.
Drobná leč šikovná dívka hrající v kšiltovce rozumí česky, ostýchá se však mluvit jazykem svých předků. „Cítím se, jako bych už skoro byla na velkém grandslamu,“ vypráví a rozesměje mámu, jež má na akreditaci napsáno „past champion“, tedy bývalá vítězka. „No ještě to nějakou dobu potrvá, ale bude to fajn,“ odpoví dceři bývalá druhá hráčka světa.
Někteří slavní rodiče zrazují děti od toho, aby šly v jejich stopách. Mandlíková svá dvojčata od začátku povzbuzuje v pronásledování profesionální tenisové kariéry. „Vždyť je to přeci hezký život,“ nezastírá rodačka z Prahy, jejíž tatínek Vilém byl známým sprinterem a dvakrát reprezentoval Československo na olympiádě.
„Takže vím, jaké to je být v jejich kůži. Můj táta byl taky velice slavný, když jsem vyrůstala. Vysvětlovala jsem Elince, že to musí zvládnout. Nesmí se nechat zlomit. Máš to těžší, ale když budeš dost dobrá a budeš bojovat, zmákneš to!“ podívá se na dceru.
„Mít takovou mámu je výhoda. Může mi pomoct. Poradit mi. Vyzná se v tenisu,“ odpoví Elizabeth, jíž máma radí: Věř si! Můžeš dokázat všechno, nač se soustředíš. To platí v tenise i v životě.
Po turnajích cestuje se svým rumunským koučem Gabrielem Trifuem, bývalým hráčem ATP. Protože máma chce zůstat především mámou. To však neznamená, že by utkání svých dětí neprožívala. U kurtu trpí. Když už je nervózní moc, odejde. „Abych ji nestresovala. Moje máma byla při zápasech hodně vystresovaná. Kouřila na tribuně sparty za osm korun, nad jejím místem býval obláček dýmu,“ vybavuje si Mandlíková.
Svůj první grandslamový titul vyhrála v Austrálii v osmnácti letech, byla tedy o rok starší než dnes Elizabeth. Poměry v tenisovém světě se však za ta léta změnily.
Svým dětem pouštívala zápasy, v nichž jako pohledná dívka s čelenkou psala tenisovou historii. „Vybavuji si i některé záběry tady z New Yorku,“ říká Elizabeth Mandlik, jež by ráda prožila největší zápasy na vlastní kůži.
Související články
