PŘÍMO Z NEW YORKU | Cori Gauffová byla největším šlágrem úvodního týdne US Open. Její chlapeckou obdobou se stali synové českých rodičů reprezentující USA – Martin Damm junior a Tobiáš Kodat. Coby nejmladší pár dějin vyhráli kolo v soutěži čtyřhry, oba úspěšní junioři sní o profesionálních kariérách. Jeden chce překonat tátu, druhý sestru Nicole Vaidišovou.
V časech, kdy český mužský tenis strádá, by se tahle mladá krev nesmírně hodila. Martin Damm junior i Tobiáš Kodat se k vlasti svých předků hlásí. Ač se oba narodili v USA, hovoří bezvadnou češtinou. „Jsem napůl Čech a napůl Američan. Jako malý jsem většinu času strávil v Česku, máme tam rodinu, pořád tam jezdíme. Dřív jsem měl pas, ale teď už mám jenom takovou kartičku. Nevím, jak se jí říká. Aha, občanka,“ vypráví Damm, levoruký dlouhán, který se v pouhých patnácti letech vytáhl už skoro ke dvěma metrům.
Šestnáctiletý Kodat, o půl hlavy menší tenista s hezkým jednoručným bekhendem, nevyrostl tak jako sestra Nicole Vaidišová. Bojovností a elánem však i on buší na dveře ke světlým zítřkům.
Oba mladíci je pootevřeli na US Open. Z reality juniorských turnajů se najednou ocitli v říši velikánů. Díky tomu, že ovládli čtyřhru při národním mistrovství USA do 18 let, získali i volnou kartu do deblu newyorského grandslamu. „V posilovně kolem sebe vidíme všechny hvězdy. V šatně jsme vedle Nadala,“ popisoval Damm, výřečnější z dvojice.
Ve Flushing Meadows dostali pozvání do studia ESPN, jejich zápas druhého kola pořadatelé nasadili na velký kurt číslo 17. V něm už pár mladíků ztroskotal na letošních šampionech Roland Garros - Němcích Krawietzovi s Miesem (2:6, 5:7). „Chlapi hrají rychleji. Vědí, jak řešit situace na kurtu. Myslí jim to. Nedávají skoro žádné body zadarmo,“ seznal Kodat.
I tak se dva nadšeně bojující junáci zapsali do rekordních knih, když v úvodním mači přehráli krajany Kruegera a Smyczeka 7:6, 7:5. Podobně mladý pár prošel na US Open do 2. kola i v roce 1975, tehdy ale šestnáctiletý John McEnroe a o rok mladší Larry Gottfried postoupili bez boje. „Být v něčem nejmladší spolu s McEnroem docela jde,“ usmál se Damm, letošní semifinalista juniorského Wimbledonu ve dvouhře i čtyřhře spolu s Kodatem. Ten zase upoutal při Roland Garros, kde se prodral až do finále.
Oba mají velkou oporu ve svých rodinách. Tátové Martin Damm a Aleš Kodat bedlivě sledovali snažení svých synů, z Floridy bráchu povzbuzovala i sestra Nicole s manželem Radkem Štěpánkem. „Psali mi a radili, ať si to hlavně užiju,“ líčí Tobiáš, v Americe řečený Toby, který je nadšený ze své roční neteře Stelly a rád ji povozí v kočárku.
O tom, že by už ve svém věku nakoukli do 3. kola dospělého singlu v New Yorku tak jako patnáctiletá senzace Cori Gauffová, si v mužském tenise mohou nechat jen zdát, i od americké komety ale přišlo povzbuzení. „Když jsme vyhráli první kolo, tak mi sama napsala. Hráli jsme spolu týmové soutěže, strávili jsme dohromady hodně času. Bavíme se i s jejím tátou, ten je taky v pohodě,“ vypráví Damm. „Celá její rodina je milá,“ přisadí si Kodat.
Tahle dvojka se potkává denně. Rodiny žijí ve floridském Bradentonu, dobří kamarádi spolu trénují tenis i fyzičku. Mají podobný osud i cíle. Martin by rád překonal to, čeho dokázal táta. Tobiáš zase plánuje předčít sestru Nicole, bývalou světovou sedmičku. Aby se k tomu jen přiblížili, nečeká je nic jiného než krev, pot a slzy.
Zámořská cesta je výhodnější, uznává Kodat
Nevlastní dcera Nicole Vaidišová pod jeho vedením vystoupala na sedmé místo světa, hrála dvě semifinále grandslamů. Nyní buduje kariéru syna Tobiáše, který rovněž sní o profesionální dráze. Aleš Kodat, bývalý fedcupový kapitán Česka, má před sebou další výzvu.
Popište základní rozdíl mezi prací s děvčaty a kluky.
„Práce s děvčaty je složitější, ale je lehčí dostat je do špičky. U kluků je konkurence děsivá. Jakmile jim něco chybí, přijde trest už v kategorii do 14 let. Na evropských turnajích není snadné první kolo.“
Co je nejdůležitější pro zdárné rozjetí kariéry mladého tenisty?
„Role trenérů v pozdějším věku je čím dál méně výrazná. U dětí se ustavuje technika, zakládají se údery. Později jde už spíš o taktické tipy. Ti největší odborníci by se měli věnovat nejmenším dětem. Je potřeba udělat všechnu základní práci s co nejmenším počtem chyb, které by se v budoucnu musely napravovat. Aby se dítěti nevyráběly limity, které by ho později omezovaly. Nejlepší trenéři by měli jít k nejmenším.“
Proč hraje Tobiáš jednoručný bekhend?
„Můj nápad. Vyrůstal kolem kurtů, jednoručák viděl. Velkým vzorem byl Roger Federrer. Vyzkoušeli jsme ho a nakonec jsme ho nechali, protože se nám ten úder moc líbil. Hráči s takovým bekhendem mají lepší slice, víc možností umístění míče hlavně ven z kurtu. Dá se z něj snáz zahrát heavy topspin. Navíc je docela v módě.“
Jak tvrdý je Tobiášův denní trénink?
„Hrajeme spíš na kvalitu než na kvantitu. Probudí se, snídá, cvičí, připravuje se na trénink. Půl hodiny pracuje s fyzioterapeutkou. Pak má trénink, v průměru hodinu a půl. Po tréninku jde do školy. Po obědě má pauzu a buď dělá kondičku a rehabilitaci, nebo ještě jednu fázi tenisovou. Když začne den v půl osmé, v půl páté je hotový.“
Jak náročné je utáhnout kariéru začínajícího tenisty finančně?
„Nemyslím si, že se rodina nutně musí zbavit byznysu a baráku, jen aby financovala sport vlastního dítěte. Můžete vychovat vrcholového sportovce i v českých podmínkách. Ale samozřejmě je výhoda, když můžete neomezeně trénovat v teple nebo jet na letní přípravu do akademií na Floridu, do Kalifornie, Španělska. A to je finančně náročné.“
Na volbě turnajů se dá také šetřit, že?
„Samozřejmě. Můžu je hrát v místě, kde žiju a objedu je autem. A nebo můžu letět do dalekých
destinací, kde je menší konkurence a snáz udělám body do žebříčku. Ale zase je to dražší.“
Je americká tenisová cesta výhodnější?
„Je to výhoda. Podmínky, které máme, jsou lepší v porovnání s hráči, kteří zůstávají přes zimu
v halách.“
Otec Marie Bouzkové si stěžoval, že je v Česku na tenise špatné prostředí, mladí hráči se třeba šidí o míče.
„To je v Americe taky. Děti si hlásí auty samy a vzniká spousta sporných situací. Pořád někdo někoho šidí. Vždycky říkám Tobiášovi: Jestli se nechceš hádat, hraj tak dobře, abys měl umpirového rozhodčího. Spíš bych řekl, že se v Americe přísněji trestá nevhodné chování dětí na kurtě i rodičů okolo.“
Jaká je podpora od americké federace?
„Je vidět už tady na US Open. Pokud by nehráli národní mistrovství v Kalamazoo, neměli by Tobiáš s Martinem (Dammem) možnost si o kartu na US Open zahrát. To už je strašný rozdíl oproti federacím bez grandslamu. V Americe je za celý rok i spousta futurů a challengerů, je příslib od federace, že jsou ochotní Martinovi a Tobiášovi karty poskytnout.“
Dosáhnete i na granty?
„Pokud uspějete na juniorských turnajích, odhadem si můžete přijít na částku šest, sedm tisíc dolarů. To je v celém rozpočtu zlomek.“
Syn podepsal s vlivnou agenturou IMG a přišel tak o amatérský status. Jaká byla motivace?
„Bydlíme kousek od jejich akademie, kluci tam mají možnost trénovat a soutěžit mezi sebou. Využíváme jejich zařízení včetně regenerace a fyzioterapie, kondičního kouče a sparing. Trénují tam profesionálové, jimž jsou kluci dávaní na hraní. Je už téměř běžnou věcí, že když si potřebuje Kei Nišikori zatrénovat, jde hrát s Martinem nebo Tobiášem. I to je výhoda.“
