Vítězku, která odvrátí tři mečboly, byste čekali v povznesené náladě. Kdepak, Karolína Muchová usedla na tiskovou konferenci a i přes triumf vyčítala sama sobě, jak si zkomplikovala duel se Soranou Cirsteaovou (6:3, 2:6, 7:6 (7)). O postup do čtvrtfinále US Open se utká s Běloruskou Viktorií Azarenkovou. Bývalá světová jednička v sobotu zdolala polskou soupeřku Igu Šwiatekovou 6:4, 6:2.
Vybavíte si, jaký je váš osobní rekord v odvrácených mečbolech?
„Je sranda, že jsme se o tomhle tématu bavili s Davidem (koučem Kotyzou) pár dní zpátky. Ptal se mě, jestli jsem někdy otočila zápas z mečbolu. Nedokázala jsem si skoro žádný vybavit. Snad jeden nebo dva mečboly jsem někdy odvrátila, tohle bude ale asi nejvíc. Hlavně to byly tři mečboly po sobě, to se počítá víc.“
Byl to strhující zápas o osmifinále grandslamu. Jsou tohle chvíle, kvůli kterým člověk hraje tenis?
„Neřekla bych. Radši bych na tenhle zápas zapomněla, protože nebyl můj nejlepší. Ale jsem ráda, že jsem se s tím poprala a konec jsem otočila ve svůj prospěch. Ale bylo to na krajíčku.“
Takže před radostí převládá spíš naštvání?
„Je těžký to takhle po zápase v emocích hodnotit. Fakt jsem nehrála svůj nejlepší tenis, spíš jsem se prala sama se sebou. Nejsem z toho zápasu úplně unešená nebo šťastná. Ale na druhou stranu jsem zase ráda, že jsem ho vybojovala a podařilo se mi uhrát důležité balóny. I když zase… Měla jsem spoustu šancí, které jsem nevyužila. Ale jsem jenom člověk, ne robot.“
Kolikrát se říká, že vybojované zápasy jsou daleko cennější, než když se člověku vše daří. To je dobré si uvědomit, ne?
„Říká se to, tak se toho budu držet. Taky ale musím pochválit soupeřku, která zahrála výborně, trefovala v důležitých momentech lajny. Nevidím to zase tak úplně černě. Byl to vážně těžký zápas.“
V závěru jste hodně chodila na síť. Co vás tam stále hnalo?
„Bylo to takové přirozené, nechtěla jsem s ní pinkat pořád odzadu, protože už mi ruka nešvihala a uletěly mi skoro kilometrové auty. Tak jsem si řekla, že do toho půjdu. Na síti se cítím silná, mám na ní dobrou bilanci. Tak jsem do toho šla.“
A důležité balóny jste uhrála statečným tenisem. Pomáhá při tom vaše flegmatická povaha?
„Po pravdě jsem už dneska měla na sebe nervy, byla jsem naštvaná. Ale jo, asi ta moje povaha pomáhá. I když jsem byla dole, pořád jsem šla do každého balónu, nevypálila jsem to někam poslepu, ale sama jsem si je uhrála.“
Vaší slabinou bývá fyzička. Zbylo vám po víc než dvou hodinách dřiny ještě dost sil?
„Ještě se mi nestalo, abych na grandslamu ve čtvrtém kole měla tolik sil. Teda já se tak daleko předtím dostalo jenom jednou. (smích) Ale dřív jsem se už po prvním kole cítila hodně unavená, teď se cítím docela fajn.“
Související články
