Skličující prohra Kvitové. Alespoň jsme se nenakazili, shrnula US Open
Nestačilo jí, že na fiftýny vyhrála zápas 121:109. Ani že soupeřku přestřílela na vítězné údery 58:26 a vytvořila si celkem čtyři mečboly. Jediné, co se počítalo, byl výsledek 6:7, 6:3, 6:7. A ten ukazoval na triumf domácí nenasazené Američanky Shelby Rogersové. Petra Kvitová utrpěla bolestivou porážku v osmifinále US Open a na tiskovou konferenci přišla se zarudlýma očima.
V zavírání zápasů jste obvykle silná. Tentokrát vám ale třetí set utekl, ač jste měla čtyři mečboly. Na ty však Američanka zahrála statečně. Jak popsat bolestivé utkání?
„I já si při mečbolech šla pro bod. Nehrála jsem něžně, šla jsem si pro to naplno. Bohužel jsem dala dvojchybu na poslední mečbol v tiebreaku. Ale přišlo mi, že zrovna začalo hrozně foukat a nejednou mi to odfouklo balon. Je to smůla a škoda. Mrzí to hodně moc a ještě dlouho bude. Ona hrála dobrý zápas, já jsem taky hrála dobře, bojovala jsem do posledního míče. Bohužel to nevyšlo.“
Už během nápřahu na druhý servis při čtvrtém mečbolu v tiebreaku jste vypadala nejistě. Byl tím hlavním nepřítelem vítr?
„Na mé straně foukalo docela dost, ale neměla jsem se tím nechat rozhodit. Můžu si za to sama.“
Šancovnější se zdál třetí mečbol za stavu 5:4 ve třetí sadě, kdy jste se dostala i na síť. Vidíte to podobně?
„Spíš jsem neměla dát toho debla v tiebreaku. To jsem měla zahrát jinak. Ale je to asi jedno. Náběh na síť na třetí mečbol byl dobrý, nechtěla jsem hrát úder po lajně, jenže ona to prostě vrátila dobře. Je to k naštvání. Asi dnes nebudu úplně veselá. Nedá se nic dělat, je to zápas, který jsem mohla vyhrát. Stejně jako ona, které se to povedlo. Hrála výborně, zápas byl kvalitní, hrály jsme dlouho, bylo to těsné.“
Vyhrála jste o 13 balónků víc než soupeřka…
„Statistiky fakt moc nesleduju, těžko se mi ta čísla diskutují. Je to ve finále jedno, vyhrála ona a to se počítá. Byl to dobrý zápas z obou stran, tahaly jsme se do poslední chvíle, každý set byl vyrovnaný, nechala jsem tam všechno a na to můžu být hrdá. Bojovala jsem do konce. Snad to jednou bude lepší, než jak se cítím teď.“
Jak tedy shrnout dobrodružství jménem US Open 2020?
„Omlouvám se, že se mnou není moc zábava. Hrozně těžko se mi to teď hodnotí pozitivně. Je to náročné, ale odehrála jsem čtyři super zápasy. Že to dnes nevyšlo o míček, to se nedá nic dělat. Jsem ráda, že se US Open vůbec konalo, že jsem tu mohla být, že jsem se nezranila a hrála dobrý tenis. Jsem teď smutná, ale takový je tenis. Jsou i důležitější věci.“
Co vám ukázal život v newyorské bublině?
„Že se to dá a že umím žít i v bublině. To je nejlepší zjištění. Když hrajete a vyhráváte, ostatní moc neřešíte. Jiná možnost nebyla. Mám skvělé kluky v týmu, takže o zábavu bylo postaráno. A i když jsem nehrála, den mi dobře utekl. Nejhorší by bylo, kdyby byl někdo z týmu pozitivní, a nebo jsme se dostali s někým pozitivním do kontaktu. To bychom tu museli zůstat ještě zavření. Pořád jsme sice neodletěli, ale zatím je to dobré. Jsem ráda, že jsme to ve zdraví všichni zvládli.“
Nyní vás čekají antukové turnaje, koncem září odstartuje Roland Garros. Jaký bude program?
„Nevím, jestli budu hrát Řím, ale asi spíš ne. Kvůli mé ruce (zranění levého předloktí z loňské Paříže se na antuce vrací) musím s týmem zvážit program. Musím potrénovat, dát ruku do kupy, příprava na antuku bude těžká. Ale na Roland Garros budu chtít jet. Tady jsem si zahrála pár zápasů a viděla, jak na tom jsem. I když to nevyšlo, hra byla na dobré úrovni. Paříž není moje nejoblíbenější, na druhou stranu jsem tam hrála jednou semifinále. Tak snad na antuce umím zahrát.“
