Diváci jako elixír. Jsi ta nejlepší z nás! Potěšená Kvitová pak trefila eso

PŘÍMO Z NEW YORKU | Snad žádné jiné české tenistce nechyběli diváci na tribunách tak jako Petře Kvitové. I proto si při US Open vychutnává, že se brány do areálu Flushing Meadows zase otevřely a denně jimi proudí padesátitisícový dav. Tleskají také jí, účastnici třetího kola. Kde je však nejlepší publikum na světě? Kdy ji lidé nejvíc dohnali k výhře? A co dělá s dárky od příznivců?
US Open je známé možná nejradikálnějšími fanoušky, umí zápas otrávit i velmi zpříjemnit. Jaké s nimi máte zkušenosti?
„Řeknu tu nejlepší. Pamatuji si, když jsem se vracela po zranění, hrála jsem night session s Venus (Williamsovou) ve čtvrtfinále. Publikum bylo spíš pro ni, ale i já měla velký aplaus a fandili mi. Hrát s Venus a mít dobré procento lidí na své straně? Ten zážitek si hodně pamatuji, dostal se mi pod kůži.“
Newyorští příznivci dokážou být i neukáznění až otravní. Zvlášť když se hraje do nočních hodin.
„I takoví jsou. Hlavně když si to užívají trochu víc s alkoholem. Potom jsou v tomhle smyslu otravnější. Třeba křičí mezi prvním a druhým servisem, to mi přijde nefér. To se nedělá, ať už je to proti soupeřce nebo proti mně.“
A pozitivní příklad?
„Řeknu ten z úterního zápasu s Polonou Hercogovou. Šla jsem servírovat a paní na mě v angličtině křičela: Jsi ta nejlepší z nás! Překvapilo mě, že z toho ticha zakřičela zrovna tohle. Potěšila mě a hned jsem dala eso. To bylo kouzelný. To je prostě Amerika. Taková interakce s fanoušky je krásná. Usmála jsem se a mrkla na ni, ona to zaregistrovala. Hezké.“
Někoho diváci stresují. Vy jste měla odmalička ráda jejich přítomnost?
„Mám to v sobě od dětství. Tohle není věc, kterou se naučíte nebo si na ni zvyknete. Musíte to tak vnitřně mít. Já byla taková od malička. Měla jsem ráda týmové soutěže a zbožňovala, když jsme hráli mladší a starší žáky, bylo to třeba 4:4, šla jsem na rozhodující debl a všichni ostatní z týmu se semkli a fandili nám. To mě moc bavilo.“
Vzpomenete si, kdy vás diváci nejvíc dotlačili k výhře?
„Určitě na Fed Cupech, při domácích finále nebo i tenkrát v Izraeli, kde jsme v baráži bojovaly o postup. Měli jsme tam asi dvacet bubeníků proti celému izraelskému kotli. Spoustu toho vyfandili a i díky nim jsme postoupily do Světové skupiny. I mimo Fed Cup mi lidé hodněkrát pomohli. Já prostě zbožňuju, když fandí, tleskají na brejkoly, setboly, mečboly. Chtějí vidět akci a to mě vždy vyburcuje.“
Na kterém turnaji je nejlepší publikum?
„Řeknu samozřejmě v Londýně na Wimbledonu. Tam jsou fanoušci takoví akurátní, fandí hlavně dobrému tenisu. To se mi líbí.“
K tenisovému koloritu patří i to, že ti nejvěrnější nosí svým oblíbencům dárky. Dostáváte jich hodně?
„Celkem ano. Všechny si schovávám, nic nevyhazuju. Nejvíc mi je dávají v Číně. Nevím, jestli jsem tam tak populární, ale tam pořád dostávám nějaké dárečky. Plyšáky, ty jejich malované obrázky, klíčenky. Jednou jsem dostala plyšového medvídka s mým jménem, to bylo hezký.“