PŘÍMO Z NEW YORKU | Jak velký talent roste Česku? Až se tají dech. Jakub Menšík dokázal něco, co nezvládli ani Federer, Nadal či Djokovič. V sedmnácti postoupil do 3. kola US Open, je jeho nejmladším účastníkem za posledních 33 let od roku 1990 a Fabrice Santora. A poprask kolem jeho osoby v New Yorku sílí. V pátek, kdy má osmnácté narozeniny, nastoupí oslavenec proti Tayloru Fritzovi, příslušníku top 10 a velké americké naději. „Chci velký kurt,“ žádal zázrak z Prostějova, když ve 2. kole odpravil o pět let staršího francouzského kvalifikanta Titouana Droqueta (171. na ATP) 3:6, 6:2, 7:6 (1), 6:3.
Třetí kolo na premiérovém grandslamu v sedmnácti. Co na to říct?
„Zní to dobře, co? Před turnajem říkám trenérovi: Je to můj první grandslam, tvrdě makáme, pojďme si to užít. Sezona je skvělá, tohle bude turnaj za odměnu. Užívám si tu všechno a to je klíč.“
Jen to ale nestačí ne? Vyzdvihněte své přednosti.
„Je mi sedmnáct, jsem vysoký, mám tvrdý servis. Snažím se hrát agresivně a s touhle hrou se na kurtu cítím dost pohodlně. S tímhle pojetím to určitě můžu dotáhnout až na vrchol.“
A všichni taky žasnou nad vaší silnou myslí.
„Už čtyři roky spolupracuji s mentálním koučem, Srbem Draganem Vujovičem. Když jsem byl mladší, dost jsem na kurtu vyváděl, ukazoval jsem negativní energii. Hodně mi pomohl, mentálně jsem teď dost stabilní, i když to není ještě takové, abych dokázal tři sety v jednom kuse předvést stoprocentně vyrovnaný výkon. A taky musím vyzdvihnout fyzickou stránku, protože s Honzou Pospíšilem děláme skvělou práci. Dosud jsem hrál jenom zápasy na dvě vítězné sady a tady jsem zvládl dva docela těžké čtyřseťáky. A cítím se skvěle.“
Nerozhodil vás špatný start do utkání s Droquetem?
„Nehrál jsem moc dobře, byl jsem ale o trochu lepší. A ani na chvíli jsem nezapochyboval, že ho můžu porazit. S takovým typem soupeře, který vyběhá úplně všechno a hraje dost nechutné balóny, je důležité udržet chladnou hlavu. Po první setu, který jsem prohrál 3:6 a necítil jsem se kvůli podmínkám úplně komfortně, bylo důležité zachovat chladnou hlavou a hrát tak, jak jsme se na něj připravili. Tudy vedla cesta.“
Postupně jste se dostal nad Francouze, který pak zkoušel diskutovat s rozhodčím. Proč?
„Vůbec nevím, ale pamatuji si, že jsem se stejným soupeřem hrál vloni semifinále na pětadvacítce v Heráklionu. A teď jsme na sebe narazili ve 2. kole na US Open, naše cesta tedy byla trochu společná. Oba jsme věděli, co od toho druhého čekat. Vždy, když mu trochu teče do bot, tak se rád hádá s rozhodčím nebo si párkrát do někoho rýpne.“
Je postup nejlepším dárkem k pátečním osmnáctinám?
„To teda. Hned po zápase to také říkám trenérovi Tomáši Josefusovi: Jsem tak šťastný, že tu budu hrát na narozeniny. Oslavit je třetím kolem US Open, to není špatný, co? A navíc s Taylorem (Fritzem), který je tu domácí a patří do top 10. Doufám, že dostaneme velký kurt.“
V jakém nastavení půjdete do zápasu?
„Na jedné straně tu nemám co ztratit, na druhou vím, že můžu porazit kdekoho – teda až na pár výjimek. Mám kvalitu tady být. Daří se mi a stouplo mi sebevědomí. Věřím si a nahoru jde i herní pohoda.“
Nepůsobíte vůbec ohromeně, i když vás pořadatelé pozvali do hlavní místnosti pro tiskové konference, kde usedají ty největší hvězdy, a čelil jste otázkám zahraničních kolegů. Nic to s vámi vážně nedělá?
„Všechny tyhle povinnosti k tenisu patří. Po vyhraném zápase se na ně člověk docela těší. Ale nejsem z toho paf, nedělám si hlavu z tiskovky. Kdybych měl být rozhozený z tiskovky, co bych pak dělal na kurtu?“
Dokáže vás vůbec něco rozhodit?
„Jo, určitě. Dost se bojím sršní. Mám z nich fakt velký respekt. Když vidím sršeň, jsem hodně pod tlakem.“ (smích)
Témata:
kvíz, sport, tenis, Česko, Prostějov, Asociace profesionálních tenistů, US Open, New York, Taylor Fritz, Jakub Menšík, Tenis na Heureka.cz
Související články
