Bouzková v show na krev: zraněná proti nemocné. I po prohře se smála
PŘÍMO Z NEW YORKU | Jedna nemocná, druhá zraněná. A mezi nimi visel postup do osmifinále US Open. Barvitý mač na krev nabídly divákům na centrkurtu Arthura Ashe Marie Bouzková s Uns Džábirovou ve 3. kole. A hvězdná Tunisanka, pátá nasazená, znovu prchla z české pasti. Stejně jako v předchozím třísetovém duelu proti Lindě Noskové. Jestliže ve čtvrtek osmnáctiletá mladice krach usedavě oplakala, její krajanka a věčná optimistka Bouzková se po porážce 7:5, 6:7 (5), 3:6 usmívala na noční New York jako sluníčko. Přitom by každou druhou tříhodinová bitva, v níž se dostanete na dva míče k postupu, uvrhla do deprese.
Není vzteku, že máte světovou pětku skoro na lopatkách a i kvůli zranění vám utkání uteče? Být fit, zřejmě byste zvítězila.
„To se tak říct nedá, ale těší mě tenis, jaký jsem tu předváděla. Ještě na tak velkém kurtu a na jednom z největších turnajů, co v roce máme. I zraněná jsem podala kvalitní výkon. Porážka mrzí, víc než cokoliv jiného jsem ale na sebe pyšná, jak jsem utkání odehrála.“
Proto široký úsměv u sítě?
„Vždycky říkám, že sport musíte brát s nadhledem, i když porážka bolí. Dám se do kupy a budu na tomhle výkonu stavět dál.“
Jde o stejné zranění, kvůli kterému jste skrečovala čtvrtfinále v Cincinnati s Karolínou Muchovou?
„Tam jsem si natrhla přitahovač na pravé noze, teď jsem si ho asi zase poranila. Na začátku druhého setu, kdy jsem nohu začala cítit, jsem si říkala, že takhle to asi dál nepůjde. Ale pak začaly fungovat prášky na bolest. Fyzio mi zatejpovala celou nohu a záda, trochu mi ulevila a řekla jsem si, že dám zápasu do konce druhého setu všechno. A nakonec jsem vydržela i třetí set.“
A během něj vám šlo odečíst z úst, jak se hecujete slovy: Do konce!
„Podstata tenisu spočívá v boji do posledního míčku. A kde jinde se jí držet než na Ashe Stadium v takové atmosféře.“
Džábirová hraje US Open nemocná a je to na ní vidět. I vy jste byla handicapovaná. Zvláštní mač, že?
„Byla to definice tenisového boje, obě jsme tam nechaly všechno. Možná i to, co jsme neměly, protože ani jedna jsme nebyly zdravotně stoprocentní. Ale o tom je tenis.“
Jako bolestivé pro vás bylo vybíhat na neustávající kraťasy Tunisanky?
„Hodně. Spoustu jejích drop shotů jsem vypouštěla, abych vydržela do konce zápasu. Snažila jsem se, co to šlo, ale zároveň jsem si nechtěla zranění zhoršit.“
Džábirová se za to, že se snažila využít vašeho handicapu, na kurtu omlouvala. Berete to jako pochopitelnou taktiku?
„Jo, navíc k Uns kraťasy patří, v zápase musí používat, co funguje.“
V žáru bitvy se nechal strhnout k emotivním reakcím i váš španělský agent Enric Molina. Je takový vždy?
„Když za mnou přiletí na nějaký turnaj, hodně se do děje vžije. Máme dobrý vztah, zažili jsme spolu spoustu věcí. Býval tenisovým rozhodčím, takže má nějaké zkušenosti. Radí mi španělsky, což je docela vtipné.“
A na velký zápas před televizním kamerami na centrkurtu vám vyjednal denní smlouvu s výrobcem baterií s dlouho životností, jehož nášivku jste měla na šatech. K vašemu stylu tenisu přesně sedí.
„Jo, běhala jsem tam jako ten zajíček z reklamy. To bylo docela výstižný. Když jsem na tričku měla Duracell a Pure Protein, bylo jasné, že jdu na kurt našláplá.“
