PŘÍMO Z LONDÝNA | Životní zápas Barbory Strýcové trval jen 59 minut. Se skvěle hrající Serenou Williamsovou a bolavým svalem v semifinále na wimbledonském centrkurtu déle nevydržela (1:6, 2:6). V Londýně však ještě její mise nekončí. Stále hraje o deblový titul i místo světová jedničky ve čtyřhře.
Williamsová
nastřádala 28 vítězných úderů a jen 10 nevynucených chyb. Měla jeden ze svých dominantních dnů.
„Myslím, že Serena hrála extrémně dobře. Podle mě podala svůj jasně nejlepší výkon na turnaji. Skvěle podávala. Její údery měly délku, padaly k základní čáře a já se nedostala ke své hře. Jak postupuje turnajem, její výkon roste. Dneska dobíhala balony, které by v prvních kolech neměla.“
Jak zhodnotit váš výkon?
„Je trochu smůla, že jsem narazila na soupeřku, jako je Serena. Snažila jsem se, jak jen jsem mohla. Ale neměla jsem v podstatě šanci. Když mě při prvním brejkbolu zápasu prohodila křížným forhendem, strašně jí to nakoplo. I kdybych byla stoprocentně fit, neměla bych šanci, protože mě vůbec nepustila do zápasu.“
Co vás trápilo?
„Při druhém míči prvního gemu jsem běžela zleva doprava a trošičku jsem si natáhla přitahovač stehna. V některých úderech mě to docela ovlivňovalo. Nehrála jsem je, jak jsem chtěla a měla. Bránilo mi to jít víc do kolen. Výsledek zápasu to ale nějak neovlivňovalo, nechci se vymlouvat.“
Vnímala jste, že vás fanoušci ženou víc než Američanku?
„Lidi byli skvělí. Taky se mi zdálo, že mi fandí snad víc než jí. A bylo to úžasný.“
Zápas trval sotva hodinu. Jaký zážitek si z něj uchováte?
„Skóre je blbý, ale taky jsem hrála proti holce, která takových zápasů, třeba i dvakrát s nulou, vyhrála spoustu. Ze zápasu si možná odnesu atmosféru, fandící lidi a že jsem hrála semifinále na grandslamu. Spíš celkově z turnaje mám velkou radost a spoustu pozitivních zjištění. Dokázala jsem překonat samu sebe ve chvílích, v kterých jsem si dřív říkala, že už to dál nejde. To především si odnáším z turnaje. Ale ještě mě v pátek čeká semifinále debla.“
Pokud získáte wimbledonský titul ve čtyřhře, stanete se v ní i světovou jedničkou. Je to velká motivace?
„Už se to mohlo stát v Paříži a vím o tom i teď. Samozřejmě to je obrovská motivace, ale snažím se na to nemyslet. Chci být hlavně fit, co to půjde, protože tělo začínám cítit. Zápas bude v pátek moc těžký a já chci parťačce co nejvíc pomoct.“
Jak ovlivní dva úžasné týdny v Londýně vaši další sezonu a třeba i rozhodování o konci kariéry? Za měsíc a půl budete na US Open opět mezi nasazenými.
„Nejdřív si potřebuju uvědomit, co jsem tady dokázala. Nějak mi to pořád nedochází, jedu na autopilota. Každý den mám něco – zápas nebo dva, pak trénink. Chvilku si budu muset dát pauzu. Ale myslím si, že mě to nakopne do toho, abych se snažila třeba na US Open zase uspět.“
Je vám 33 let, dokážete si představit, že byste vydržela do sedmatřiceti jako Serena?
„Nejsem si jistá, že bych chtěla vydržet na kurtech do 37 let. V životě bych ráda dělala i jiné věci než se honila za žlutým míčem. Dokončím sezonu a uvidím, co dál.“
Váš trenér David Kotyza prohlásil, že by si přál, abyste kariéru dojela na plný plyn.
„Taky to tak určitě udělám. Když budu cítit, že už to nejde, nemá to cenu, skončím. Chci dojet kariéru na plný plyn, jak to nejlíp půjde. Tak to má naplánované.“
Související články
