Jan Jaroch
7. července 2023 • 21:30

Osmifinalistka Vondroušová v euforii: I finále chci hrát na patnáctce!

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Slovácko - Sparta: Juroška vlétl do vápna a překonal Vindahla, 1:1
SESTŘIH: Slavia - Pardubice 3:0. Chytilův koncert a nejrychlejší hattrick historie
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z LONDÝNA | Raketu drží v levé ruce, což je na trávě zbraň. Umí voleje, čopy, loby i kraťasy. Neexistoval důvod, aby Markéta Vondroušová hrála na zeleném špatně. Přesto do letošního ročníku získala ve Wimbledonu jediné vítězství. Za poslední týden ale uchvátila tři další. A proti těžkým kalibrům. Po nasazené dvanáctce Veronice Kuděrmetovové vystřelila z pavouku i kvalitní travařku Donnu Vekičovou, turnajovou dvacítku (6:1, 7:5). A bez ztráty setu postoupila do osmifinále.



Díky tomuto úspěchu jste zkompletovala osmifinálové účasti na všech čtyřech grandslamech. Jak to hřeje?
„Super! Vždycky jsem si říkala, že na trávě to úplně nevidím. A teď už mám druhý týden všech grandslamů. Nikdy bych neřekla, že to tady může dopadnout. Ale když si člověk věří a nastaví si hlavu, tak to jde.“

Takže je váš vztah k trávě zase o něco lepší?
(smích) „Každý den se zlepšuje. Za tyhle dny a zápasy jsem fakt vděčná. Zlomila jsem to, teď se na trávě cítím vážně dobře. Jsem klidná, věřím si. Dřív mi přišlo, že holky na trávě nepřetlačím, nemám dost síly. Teď si dokazuji, že to jde. A když ještě používám čopy, i se na trávě lépe hýbu, všechno do sebe zapadá.“

První set proti Vekičové jste zvládla za 20 minut. Všechno se vám dařilo.
„Ona ještě nepodávala tak dobře jako ve druhém setu. Bylo vidět, že je unavenější po včerejším dlouhém zápase. Věděla jsem, že to ještě bude těžké. Bylo důležité nevypustit jediný míč a trápit ji, aby se musela hýbat. Protože bylo znát, že byla fakt unavená.“

Velká zápletka přišla v koncovce. Za stavu ve druhé sadě 5:4 jste podávala na vítězství a poprvé v utkání servis ztratila.
„Ona byla v koncích, už jen zkoušela, co to dá. Game na 5:5 zahrála neskutečně, s tím se nedalo nic moc dělat. Koncovka byl hodně dobrý tenis.“

A vy jste během dní dvakrát podklouzla a upadla. Jste v pořádku?
„Jsem. Kurty už jsou vyšlapané, místo trávy to začíná být písek. Když se zapřete a chcete se rozběhnout, moc to nejde. Říkala jsem si, že musím do míčů víc jít, protože ona už hrála hlava nehlava a z toho je těžké se pak dostat.“

Za celý turnaj jste přišla o vlastní podání jen třikrát. Připadáte si poprvé v životě jako servismanka?
„Akorát že dvakrát se mi to stalo, když jsem měla doservírovat zápas. Naštěstí jsem si vždycky vybojovala druhou šanci. Spíš mě těší, že i v takové situaci zůstanu v hlavě klidná.“

Druhé utkání po sobě jste hrála na dvorci číslo 15 a zase na něm skolila favoritku. Jak se vám na něm líbí?
„Hodně! Doufám, že mě na něj budou dávat pořád. Všechno chci hrát na patnáctce.“

Včetně finále?
„Přesně! Né, ale trošku mě nabilo, když jsem šla na kurt, na kterém jsem vyhrála. Z pověrčivosti jsem si vybrala taky stejnou lavičku. Jsem ráda, že se mi zadařilo.“

Jak si vážíte gratulace od Jana Kodeše, který vám na místě fandil?
„Vídáme se na Štvanici, hodně tenis prožívá. Bylo hezké, že za mnou přiběhl. Viděla jsem ho, až když jsem vyrazila směrem k šatně. Byl nadšený. Je velká osobnost, rozumí tenisu fakt extrémně a každá rada od něj je skvělá.“

Zrovna dneska je padesáté výročí jeho wimbledonského vítězství.
„Fakt? To jsem mu zapomněla říct.“

On to ví... Nač si tu po třech povedených zápasech můžete troufnout?
„Když jsem viděla los po prvním kole, byla jsem trochu přešlá, protože obě následující soupeřky, jak Kuděrmetovová tak Vekičová, hrály na trávě neskutečně. Věděla jsem, že je to strašně těžký. Pomohlo mi, že jsem se nevnímala jako favoritka. Pak se mi hraje líp, bez nervů. Všichni jsou pod tlakem a já si hraju v pohodě. Což je paráda. Jen v koncovkách nějaký stres přijde, ale pořád je v mezích. Nevím, co by se mohlo dít dál ve druhém týdnu grandslamu.“

Jde si uchovat lehkost bytí?
„Když si začnu připouštět, že by se mohlo povést něco většího, tlak strašně naroste. Ale máme tu pohodu v kruhu mých oblíbených lidí, v bublině je mi fajn. Ono to půjde.“

Před 50 lety ovládl Wimbledon. Víc si pamatuju ty prohry, kdy jsem mohl vyhrát, říká Kodeš
Video patří k placenému obsahu iSportu
Odemknout video

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud