PŘÍMO Z LONDÝNA | Loni vyhnala z Wimbledonu Veroniku Kuděrmetovovou pozdější šampionka Markéta Vondroušová. Letos Rusku, jíž sponzoruje firmy ze sankčních seznamů a je brána za zastánkyni režimu Vladimira Putina, skolila Barbora Krejčíková. Ta v odloženém 1. kole dřela 3 hodiny a 14 minut, aby triumfovala 7:6 (4), 6:7 (1), 7:5. A mohla by se dostat do ráže. Los ji k tomu přímo vybízí, v příštím zápase ji čeká 69. hráčka žebříčku Katie Volynetsová z USA, v tom eventuelním další lepší ze španělského derby Cristina Bucsaová (64.) či Jessika Bouzasová (83.).
Výsledkově prožíváte horší období. Může být perně vybojovaná výhra zlomem?
„Uvidí se to v dalších zápasech. Může a nemusí. Jsme na trávě, tady je to nevyzpytatelné. Ale jsem superšťastná, že se mi povedlo vyhrát.“
I proto byly emoce po mečbolu velké.
„Obrovské. Zápas byl nahoru dolů. Vím, že jsem tam odvrátila hodně brejkbolů, pak jsem uhrála první set. Ve druhém jsem vedla, měla jsem nějaké příležitosti, ty se mi nepovedly. Ve třetím jsem ji zase brejkla na začátku, pak se to vyrovnalo… Bylo to nahoru dolů. Měla jsem obrovskou radost, že jsem zápas dokázala ubojovat, protože si myslím, že tenis jsme hrály obě dvě na velice slušné úrovni. Super, že to vyšlo pro mě.“
V koncovce jste se prala možná i sama se sebou. Na první pokus jste utkání nedopodávala, při druhém pokusu jste začala dvěma dvojchybami. Co vám letělo hlavou?
„Ani nevím, že jsem dala dvě dvojchyby. Šla jsem míč po míči. Říkala jsem si, že teď je to můj moment. Teď nebo nikdy. Za stavu 0:30 jsem si řekla, že do toho půjdu agresivně, odvážně, a když ten game neuhraju, tak je to 6:6 a bojuje se dál.“
Kuděrmetovové jste vrátila tři předchozí porážky. Těší výhra o to víc?
„Těší jako každé jiné vítězství, jen je tam zrovna ona. Byl to těžký los do prvního kola, hrozně nepříjemný. Šla jsem do toho ale bojovně. Říkala jsem si, že nemám co ztratit, protože všechny ty minulé zápasy jsem prohrála a že to teď zkusím změnit.“
Kuděrmetovovou loni dokonce na stejném kurtu vyřadila Markéta Vondroušová. Inspirace?
„Určitě. Velká inspirace!“ (usmívá se)
Na antuce jste letos nevyhrála ani zápas. Vzpružil vás přechod na trávu, kde jste hned zapsala čtvrtfinále v Birminghamu?
„Hlavně musím zaťukat na dřevo, že jsem zdravá. To je základ pro to, že týden co týden můžu trénovat a snažit se o výsledky. Ne jako předtím, že chvíli hraji a chvíli ne, pořád se vracím. Něco takového se mi ještě nestalo, snad už je to náročné období za mnou.“