Siniaková: Ukazuji, že jsem top. 3 grandslamy, 3 spoluhráčky, 3 úspěchy
PŘÍMO Z LONDÝNA | Když se loni na podzim rozhodla ukončit spolupráci s Barborou Krejčíkovou, vsadila na sebe jako na top deblistku, která dokáže být úspěšná i s jinými spoluhráčkami. A právě to Kateřina Siniaková v sezoně 2024 perfektně plní. Do semifinále Australian Open postoupila se Storm Sandersovou, Roland Garros vyhrála s Coco Gauffovou. A o wimbledonský titul a svůj devátý grandslamový zabojuje v sobotu po boku další Američanky Taylor Townsendové. Finálový zápas si ty dvě vysloužily po obratu proti nasazeným jedničkám Sie Šu-wej a Elise Mertensové (3:6, 6:4, 6:4). Jejich příštími soupeřkami budou turnajové dvojky Gabriela Dabrowská s Erin Routliffeovou.
Bude speciální hrát finále Wimbledonu ve stejný den co bývalá parťačka Barbora Krejčíková?
„Doufám, že to bude hezký český den. Přeju Báře, ať se jí zadaří a doufám, že se zadaří i nám. Bylo by skvělé, kdyby Česká republika měla takhle super den.“
A pak se spolu za týden znovu sejdete na WTA turnaji v Praze a pokusíte se sehrát před obhajobou olympijského zlata.
„Přesně tak. Domluvily jsme se, abychom si spolu zahrály nějaké zápasy, abychom si na sebe zase zvykly. Nemyslím, že očekáváme něco velkého, důležité pro nás bude zase spojit síly a připomenout si, jaké to bylo, když jsme hrály spolu, abychom se připravily na olympiádu.“
Zatímco Krejčíková v deblu s Němkou Laurou Siegemundovou letos titul ještě nezískala, vy jdete už po třetím celkově a druhém grandslamovém. Navíc s třetí různou parťačkou. Překvapuje vás, jak spletitě a zároveň úspěšně se sezona vyvíjí?
„Jsem za to hrozně moc ráda. Je náročné stále potvrzovat, že je člověk top. O to víc, když hrajete pořád s někým jiným. Znamená pro mě hodně, že se to daří. Kdyby mi někdo na začátku sezony řekl, že si každý grandslam zahraju s někým jiným, tak tomu určitě nebudu věřit.“
Potvrzuje to vaše výjimečné schopnosti v deblu?
„Doufám, že to tak je. Že si mě lidé budou všímat, že jsem opravdu dobrá deblistka.“
Finále ženské čtyřhry se obvykle hraje až v neděli, kvůli propršenému prvnímu týdnu ale pořadatelé program upravily a nastoupíte už v sobotu. Stále to platí?
„Teď jsme to právě řešily. Volala mi supervizorka, takže to vypadá, že to opravdu prohodili. Fajn, že jsme si tuhle informaci musely zjistit samy…“
Taylor Townsendová klame tělem. Nemá zrovna sportovní postavu, ale je velmi mrštná. Překvapí někdy i vás?
„Takhle jsem o tom nepřemýšlela. Znám ji už od juniorek. Myslím, že je velmi talentovaná, šikovná a i na to, jakou má postavu, tak vidí míč a kurt skvěle. Jsem ráda, že hraju na její straně, protože spoustu zápasů jsem měla proti a vím, jak je nepříjemná, jak dokáže měnit rotace a rychlost.“
Navíc se na kurtu neustále směje.
„To je samozřejmě super. Pomáhá to. Když tam člověk je ve dvou, je to někdy stresující, protože chcete o to víc hrát dobře. Je fajn to někdy odlehčit.“
Čeká vás jedenácté grandslamové finále čtyřhry, z deseti předchozích máte osm titulů. Není to už rutina?
„Každé finále je speciální. A čím víc jich je, tím jsou cennější. Člověk si myslí, že když už tam stojí poněkolikáté, tak je na vše připravený a nervy nebudou, ale i tak jsou to pokaždé nové emoce a jiné zážitky. Těším se, že si znovu zahraju na centrkurtu, který je krásný. Proto tenis hrajeme, chceme jí až na vrchol a zažívat tyhle emoce. Zase se moc těším.“
