Hingisová: Jsem nevinná

Osmadvacetiletá dívka však trvá na svém: jsem nevinná.

Mohla by klepat na bránu u Wimbledonu či se snažit proniknout do betonových zákoutí ve Flushing Meadows. Nebyla by vpuštěna. Kokainová hříšnice se nesmí ani objevit v tenisovém areálu, když se hraje turnaj WTA či ITF. Taková jsou pravidla.

Ostatně Švýcarka sama přiznává, že ani nemá zájem být nablízku bílému sportu. O víkendu ale udělala výjimku, když se zúčastnila exhibice v kalifornském Mill Valley. Na její vystoupení po boku Mary Joe Fernandezové či Brada Gilberta se přišlo podívat pouhých 500 lidí...

Dopingová skvrna jako by překryla její charisma i závratné úspěchy minulosti. Nepomáhá ani fakt, že se Hingisová nebránila soudně pozitivnímu dopingovému testu z loňského Wimbledonu, za který dostala dvouletý distanc. Prostě zaklapla knihu a odešla, jako by tím stvrzovala vinu.

„To ale není vůbec pravda. Jsem nevinná a stále nemám tušení, jak se mi mohl kokain dostat do těla. Jenže to nemůžu dokázat. Právník si bere tisíc dolarů za hodinu, mohla bych tak utratit miliony. Soud by se táhl stejně tak dlouho, že by mi dřív vypršel trest, než by to celé skončilo,“ řekla před pár dny v Mill Valley a byla přitom velmi rozrušená.

Hingisové bude 29 let, až jí za rok vyprší trest, znovu bude moct hrát. Na další návrat však nemá ani pomyšlení. „Vyloučeno,“ tvrdí rezolutně. Ostatně celý loňský rok se prý snažila hledat nový život a tenis byl už znovu na druhé koleji.

Její prioritou byl tehdejší vztah se snoubencem Radkem Štěpánkem. Do něj prý vkládala víc energie než do hry. „Snažila jsem se, aby vztah fungoval. Pak se Radek zranil a já zkoušela trávit co nejvíc času s ním a sebe jsem upozaďovala. Pořádně jsem netrénovala. Měla jsem tehdy formu a říkala si, že mi neodejde. Zase jsem porážela nejlepší, v žebříčku jsem byla šestá a začala přemýšlet, čeho ještě s tenisem můžu dosáhnout. Jenže zjistila jsem, že můj hlad po výhrách je menší než hlad po novém životě. Radek se pro mě stal prioritou.“

Červencový rozchod s tenistou, s nímž se znali od dětství, jí otřásl. „Bylo to jedno z nejtěžších období v mém životě. Tomu vztahu jsem dala hodně,“ vzpomíná Hingisová, již do ještě větší deprese uvrhl dopis s oznámením pozitivního testu.

V listopadu ukončila kariéru, od té doby si zahraje tenis sporadicky. K tréninku se přinutí, jen když ji čeká exhibice. Do byznysu televizních komentátorů se nechce vrhnout. Zatím si krátí život jízdou na oblíbených koních, kterých má ve Švýcarsku šest. A co je nejdůležitější - znovu je zamilovaná. „Už začínám přemýšlet o rodině, druhá část mého života právě začíná,“ usmívá se.

Tenis prý přesto bude znovu součástí jejího života. Až bývalé světové jedničce za rok vyprší trest, který ji vyřazuje z téměř veškerého dění, bude přemýšlet, jak se v něm opět realizovat.

„Vím, co všechno je k tenisu potřeba. Asi je příliš brzy přemýšlet, jestli by ze mě mohla být trenérka. Preferuji pomáhat malým dětem jako máma. Nebo by za mnou mohly přijíždět hráčky trénovat, ale po turnajích by cestovaly už samotné,“ dumá vítězka pěti grandslamů.

Na takové úvahy má ještě celý rok, teprve pak skončí kokainový očistec.