Navrátilová o Kvitové: Nikdo mě tak nedojal
ROZHOVOR - Pokud považujete Martinu Navrátilovou za drsňačku, která dřív vládla tenisovým kurtům, netajila leckdy vyhraněné politické názory a taky třeba hrála hokej,mohli byste si opravit mínění. Třeba ze sobotního vítězství Petry Kvitové ve finále Wimbledonu byla totálně naměkko. „Není moc holek, které by mě považovaly za idol,“ říká. „Je jasné, že mezi námi je emocionální spojení.“
Kdy jste byla naposledy tak napjatá jako v sobotu?
Snad když hrál pan Kodeš finále v roce 1973.
Jak jste to v královské lóži zvládala?
Psala jsem článek do Timesů, že fandím Petře, takže to bylo jasné. Ale v lóži jsem to musela držet.
Proč?
Snažila jsem se aspoň navenek zachovat neutralitu. Nechtěla jsem, aby Šarapka byla naštvaná. Nebyla jsem proti ní, ale fandila jsem Petře.
Jste na ni pyšná?
Proč ne? Je to prima holka. Dobrá šampionka. A jak se rychle dostala na špičku! Loni tady prorazila do semifinále zničehonic, nenasazená. A za rok to vyhraje!
O takovém nástupu si ostatní mladé hráčky můžou nechat zdát…
Spousta holek hraje pět šest let a sotva proleze do čtvrtfinále nebo do semi. Petra se hodně zlepšila.
Co se vám na její hře nejvíc líbí?
Snaží se něco vytvořit. Jde si pro body. Hraje, aby vyhrála. Nečeká. Správně si vybírá míče.
Taky jí sedí tráva, že?
Ona totiž ráda hraje tenis, a tak se přizpůsobí. Pro ni je třeba tráva výzva, zatímco hodně jiných holek si jenom stěžuje.
Vzpomněla jste si v sobotu na svůj první zdejší triumf?
Jo, ten první grandslam je nejtěžší, první Wimblas. Pak už to jde hladce. (usmívá se)
Kolik grandslamových titulů může Petra získat?
To se těžko odhaduje. Možná zůstane jediný. Ale je jasné, že ona chce vyhrávat. Když zůstane zdravá, má velké možnosti.
Co by ještě podle vás potřebovala zlepšit?
Je ještě tak mladá… Třeba pohyb. Může hrát víc čopů, víc chodit na síť, měnit rytmus. Nevím, jestli při podání na levé straně musí stát tak daleko od středu. Pak se jí hůř trefuje na kříž, na týčko. Ale stejně tam dala eso na mečbol. To jsem jí napovídala: Ránu na střed, ránu na střed!!!
Když vás pak objímala, neudržela slzy. Byla jste na tom v ten okamžik stejně?
To víte, že jo. Brečela jsem, i teď brečím, když si na to vzpomenu. (lesknou se jí oči) Všichni Češi v hledišti jsme jí moc fandili. Jen jsem si vzpomněla na svoje rodiče, ti by z toho taky měli radost, kdyby ještě byli naživu.
Za jakých okolností býváte takhle naměkko?
Při tenisu většinou ne! (hlasitě se rozesměje) Možná při nějakém filmu. Ale žádný tenista mě takhle nedojal jako Petra.
Může se stát světovou jedničkou?
Samozřejmě. Je to možné. Má lepší hru než Wozniacká. Ta hraje opatrně, kdežto Petra do toho jde, jak se má. A to se právě taky wimbledonskému publiku líbilo.
