Zraněný Štěpánek na US Open nedohrál: Jako by mě někdo píchl nožem
Po vítězství na turnaji ve Washingtonu a výborné formě, kterou si udržoval po celé léto v Americe, měl Radek Štěpánek zaděláno na slušnou jízdu ve Flushing Meadows. I proto, že se soupeřem ve 2. kole, Argentincem Juanem Monacem, ještě nikdy ve třech utkáních neztratil ani set.
Vše však dopadlo jinak. Česká dvojka Argentinci vzdala za stavu 4:6, 1:6 a 0:2. Bolest v pravém rameni byla až příliš silná. A ohrožen může být i Štěpánkův start v daviscupové baráži v Rumunsku.
Co se v utkání přihodilo, vedl jste v úvodní sadě 4:1 a vše vypadalo na dobré cestě?
„Bylo to rozjetý parádně, vím, že na toho kluka umím zahrát a ještě nikdy mě neporazil. Věděl jsem, že šance uspět je velká. Bohužel… Po pár špatně trefených úderech mě začalo v rameni píchat a moje hra tím byla strašně moc ovlivněná. Čekal jsem ještě pomoc od fyzioterapeuta, ten mi sice trochu pomohl, ale bolest byla stejně tak velká, že jsem nemohl pokračovat dál. S tím ramenem bojuji, už dva tři týdny není ideální.“
V čem vás zranění nejvíc omezovalo?
„V jednom místě mě píchá. Při servisu nemůžu vůbec švihnout rukou. Když trefím blbě balón, je to jakoby mě někdo píchal nožem. Nebyl jsem prostě schopný stoprocentně hrát svojí hru a se soupeřem se rovnat, ať by to byl kdokoliv.“
Je to i velkou porcí zápasů, které jste přes léto v Americe odehrál?
„I ta k tomu možná přispěla. Za léto jsem v Americe odehrál spoustu zápasů, dařilo se mi, byl jsem rozjetý a hrál jsem výborný tenis. Bohužel, zranění zase přijde v nejhorší moment na nejdůležitějším turnaji z celého léta. Musím to tak brát, dát se dohromady a jet dál.“
Budete zvažovat účast v daviscupové baráži v Rumunsku, která startuje za dva týdny?
„Je deset minut po zápase. Teď se potřebuju pořádně podívat, jak je to vážné. Až pak se budu dívat, co bude dál.“
