ROZHOVOR | Nebojte se, Petra Kvitová je výjimečná sportovkyně. Má všechny předpoklady k tomu, aby enormní tlak, pod kterým při wimbledonské obhajobě bude, zvládla. Myslí si to Michal Šafař (41 let), sportovní psycholog, jenž již třetí sezonu pomáhá české tenistce stoupat na vrchol.
Když mluví předseda Asociace psychologů sportu o Petře Kvitové, několikrát použije k popsání jejího psychického nastavení slovo unikátní. Potvrzuje, že tenisový šampion se nedá vychovat, ale musí se narodit.
A především se silnou hlavou. „To je to samé, jako když dostanete určitý poměr svalových vláken a pak jste hodně rychlý na stovce,“ tvrdí. Předvede Kvitová letos v All England Clubu, že má silnou hlavu tak jako Usain Bolt rychlé nohy?
Jak je podle vás Petra Kvitová na wimbledonskou obhajobu psychicky připravená?
„To se strašně těžko říká. Dlouhodobě pracujeme na tom, aby se primární soustředění necílilo na samotný výsledek, ale na vlastní hru a na prvky, které jsou silnými stránkami. To by mělo pomoci. Je to poměrně jednoduchá rovnice. Čím větší je tlak a očekávání okolí, tím víc je rušivých momentů, které vás odvádí od vlastní hry. A to je špatně. Dopředu vám ale nikdo stoprocentně neřekne, zda je mentální kapacita daného člověka dostatečně vysoká na to, aby rušivé podněty do hry nevstoupily, a nebo jestli budou silnější.“
Vy ale Kvitovou znáte. Jaká je tedy její mentální kapacita takovému stresu čelit?
„Z mé zkušenosti s vrcholovými sportovci z různých oblastí musí skutečně říct, že její mentální nastavení je unikátní. Mentální kapacita, kterou má, aby podávala dlouhodobě kvalitní výkony pod výrazným tlakem, je opravdu veliká. S tím jsem se moc nesetkal. Samozřejmě fakt, že takovou kapacitu má, ještě neznamená, že bude vždy využita. Ale předpoklady má po mentální stránce opravdu výborné a navíc je tam ještě něco, s čímž jsem se v této kombinaci moc nesetkal. A tím je vůle a ochota na sobě poměrně trpělivě pracovat a překonávat momenty, které jsou neúspěšné a neuspokojivé.“
Takové vlastnosti už musí člověk dostat od přírody, že?
„Ano. To je to samé, jako když dostanete určitý poměr svalových vláken a pak jste hodně rychlý na stovce. Základ je určitě v genetice.“
Radil byste Petře, aby ve Wimbledonu odbourávala rušivé momenty i tak, že se uzavře do vlastní bubliny, nebude číst noviny a tak dále?
„Ne. Se svými klienty se snažím pracovat tak, aby se na tlak učili adaptovat. Protože pokud se na vrcholové úrovni budou pohybovat, tlaku se nevyhnou. A neučiní vás silnějším, když před ním budete utíkat. Chce to si na tlak postupně zvykat a brát ho jako součást prostředí.“
Jak se dá pracovat na tom, aby se psychická kapacita využila co nejvíc?
„Kdybych to úplně věděl, tak mám nobelovku. (smích) Pracuje se většinou na základě diagnostiky a zkušenosti trenéra. U každého sportovce pak vyjdou některé silné mentální složky i rezervy. Většinou se pracuje s oblastmi, které se týkají myšlení, kontroly emocí, motivace, práce s aktivací energie a potom v důsledku se sebedůvěrou. Z toho vyjde jakási struktura, jak je sportovec nastaven, a ukáže se oblast v psychice, která je nejtvárnější pro změnu. S tou se pak cíleně pracuje. U každého to může být něco jiného. U někoho to jsou myšlenky, které se mu honí v hlavě v důležitých momentech utkání, u někoho to je zase práce s dechem, kdy se snaží regulovat tělesné napětí, které je u tenisu nebo golfu zvlášť důležité. To jsou sporty, kdy centimetr dva znamenají vítězství nebo prohru.“
Jak psychický tlak ovlivňuje motoriku? Někdy není člověk v důležité chvíli schopný zahrát úder, který 99krát ze 100 zahraje?
„To je individuální, ale někteří hráči jsou na to dost citliví. Pokud se snaží nedávat stres navenek moc najevo, tak se v nich kumuluje vevnitř a to se pak ve zvýšeném svalovém napětí projeví.“
To asi není případ Kvitové. Petra mluvila o tom, jak se těší na tlak ve Wimbledonu, umí si ho přiznat. To je vaše rada?
„Tohle není záležitost naší psychické přípravy, ona to tak prostě zcela přirozeně má, což je také poměrně unikátní. U spousty sportovců, když se ocitnou pod velkým tlakem, dochází k poklesu výkonu. Petra ale je ale schopná pod velkým tlakem podávat výkony, které jsou nad její běžnou tréninkovou kapacitou. To se u sportovců, a u sportovkyň obzvlášť, objevuje jen mimořádně. Většinou to bývá tak, že se výkon pod tlakem zhoršuje. Jen někteří, z mé zkušenosti je to tak jedno dvě procenta lidí, naopak podají nadnormální výkon. Ale samozřejmě to také není pravidlem.“
Popište, jak vlastně vypadá mentální trénink?
„Psychologická příprava má hodně podobná pravidla jako příprava fyzická nebo technická. K tomu, aby byla efektivní, musí být dlouhodobá, systematická a pravidelná. Když máte stereotyp, který na kurtu dlouhodobě nefunguje, musíte ho rozbít. Ale postupně. Když půjdete z jednoho extrému do druhého, nepomůže vám to. Doporučení může být spousta od fixování určitého bodu na kurtu po soustředění se na konkrétní prvek ve hře. Dám příklad. Nejprve si večer před spaním v rámci imaginace přestavujete, co máte dělat. Pak to zapojíte do tréninku, do modelových utkání. Neustále se musí vyhodnocovat, jak to funguje. Až teprve potom můžete daný prvek pustit do zápasu.“
Kvitové se dřív předhazovalo, že nemá dostatečně ostré lokty a je příliš hodná na to, aby se v tenise prosadila. Je to podle vás důležité?
„Podle mě je to mýtus, byť spousta tenisových trenérů se teď postaví a nebude se mnou souhlasit. Nemyslím si, že když chcete vyhrávat a být úspěšný, musíte nenávidět všechny kolem sebe a mít je za osobní nepřátele. To, že někdo nepůsobí arogantně a dominantně navenek, ještě neznamená, že nemá vysokou ambici a nechce být nejlepší.“
Související články
