Veselý po vyřazení: Překvapilo mě, že jsem stíhal takového borce
PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Bál se, zda ho příslušník top 20 žebříčku Philipp Kohlschreiber nevyžene z kurtu. Vždyť s takhle kvalitním borcem se ještě nikdy neutkal. Natož aby hrál zápas na tři vítězné sety. Debut v hlavní soutěži grandslamu ale rozptýlil mnoho pochyb devatenáctiletého Jiřího Veselého. Předvedl výkon, jenž dává naději, že i on bude jednou patřit do takových sfér jako Němec. S Kohlshreiberem prohrál až po boji 6:7 (3), 6:1, 5:7, 2:6.
Co jde člověku hlavou po takové grandslamové premiéře?
„Zápas mrzí, šance jsem měl (v prvním i třetím setu brejkbol na 5:3), ale nebyl jsem schopný je pořádně využít. Na úvod zápasu mě překvapilo, že se s ním do jisté míry dá hrát vyrovnaně. Čekal jsem, že do mě půjde agresivněji a budu mít větší problémy stíhat. Nakonec rozhodly jeho zkušenosti. I přes porážku si ale beru mnoho pozitiv. Chtěl jsem se tu kvalifikovat, což je úspěch. Teď budu dál pracovat, abych se posunul na úroveň těchto hráčů.“
Co vám do nich chybí?
„Určitě zkušenosti. On už je na tour několik let, já ještě takové zápasy hodně prožívám. Vždyť jsem na tyto hráče ještě nedávno koukal v televizi. A schází trochu i fyzická vybavenost, ve čtvrtém setu už jsem odpadl.“
Také jste hrál v utkání čtvrtý set poprvé v životě.
„To je pravda. Už jsem hrál i delší zápasy, ale člověk takovou událost jako dnes prožívá i emociálně. Nervy pracují, daleko víc se potí, tělo je ve větším napětí. I proto už jsem ke konci trošičku lapal po dechu.“
Prý jste se ptal ráno svého kondičního trenéra Jozefa Ivanka, jestli vydržíte pět setů?
„Protože člověk neví, do čeho jde. Teď jsem měl šanci si zápas na tři vítězné vyzkoušet a jsem i sám překvapený, že to je pořádný záhul.“
Byla premiéra hodně emotivní?
„Dost. Večer jsem nemohl usnout, ráno jsem vstával už v pět. Člověk neví, do čeho jde, zároveň se moc těší. Poslední zápas jsem v kvalifikaci odehrál v pátek, čtyři dny jsem čekal, což taky není úplně příjemné. Ale tak nějak to k tomu patří. A že jsem mohl poznat kouzlo grandslamu, je jen pozitivní.“
Kohlschreiber na vás na kurtu musel asi deset minut čekat, než jste dorazil. Co se stalo?
„V kvalifikaci jsem seděl v šatně pod kurtem Suzanne Lenglenové a jelikož jsem pověrčivý, nechtěl jsem to měnit. Trvalo mi, než jsem prošel mezi diváky.“
Vás nelákalo přesunout se do šatny vedle Djokoviče a spol.?
„Párkrát jsem se tam ukázal, ale jsem navyklý na určité rituály. Třeba celý týden jsem používal jednu sprchu, na kterou jsem si i počkal, když byla obsazená. Jsou rituály, na které věřím. Uklidňuje mě to.“
Jaké to bylo vidět své jméno v jednom pavouku s Nadalem, Federerem, Djokovičem a dalšími?
„Hezký, ale je to všechno jen úvod, začátek kapitoly. Chtěl bych se dostat dál, být v pavouku tučně vypsaný, což by znamenalo, že jsem nasazený. Samozřejmě i nyní to byl dobrý pocit. Každý mladý hráč touží po tom hrát turnaje s těmito hvězdami. Že jsem prošel kvalifikací je úspěch. Teď chci hrát grandslamy co nejčastěji.“
