Berdych léčí záda a mrzí ho změny: Kouzlo Davis Cupu je pryč, škoda
Po dlouhých čtyřech měsících se Tomáš Berdych ukázal s raketou v ruce na veřejnosti. S Radkem Štěpánkem, Jiřím Novákem a s dětmi si tréninkově zahráli pár míčů při slavnostním otevření Národního sportovního centra v Prostějově. Hala za bezmála 140 milionů má sloužit především dětem hrajícím basketbal a volejbal, ovšem trénovat v ní mohou i tenisté. „Pro sportovní začátky je to super hala,“ chválil Tomáš Berdych. „Je to unikátní projekt a jsem rád, že něco takového tady vyrostlo.“
Tomáš Berdych před čtyřmi měsíci ukončil sezonu kvůli vleklým problémům se zády. Dává se pomalu dohromady. Podrobnější informace o léčbě a přípravě si nechává na tiskovou konferenci, která bude příští týden.
Mezi dětmi jste ale vypadal, že mládnete. Cítíte se lépe?
„Tohle není žádný problém. Nějaká doba uplynula, má to víc stránek. Člověk si i psychicky odpočine, to může být vidět. A z té druhé stránky - jde to pomalu.“
Čeští tenisté před sebou aktuálně mají baráž v Maďarsku, jak si podle vás povedou?
„Myslím, že to zvládnou. Tým máme dost vyrovnaný a jejich první hráč (Fucsovics) nehraje. Myslím, že to kluci zvládnou. Když budou fit, tak se jim to povede.“
Co vlastně říkáte na nový model Davis Cupu, kterým se bude od příští sezony hrát?
„Byla to tradice, která se držela strašně moc let. V dnešní době, která je rychlá a uspěchaná, je hodně škoda, že něco takového padlo. Už se to asi nebude dát vrátit, systém bude jiný, je to obrovská škoda. Tenisté, kteří mají šanci odehrát hodně turnajů ve své zemi, se na to asi budou dívat jinak, protože před svými diváky mohou hrát a zažít domácí atmosféru. Pro nás se to úplně ztratilo. A celé kouzlo Davis Cupu je pryč! Aby se zápasy hrály během jednoho dne... Může to být i hodně krátké odpoledne. Navíc si nedovedu představit, jakou budou mít atraktivnost zápasy typu Austrálie - Belgie někde v Madridu na kurtu číslo šest, protože ve stejnou dobu se budou hrát i ostatní zápasy. Nemyslím, že to je cesta, kterou se mělo vydat.“
Jakou máte nejsilnější vzpomínku na Davis Cup?
„Je jich spousta, jsem rád za všechny. Třeba když jsme letěli na druhou divizi do Maroka, to byl opravdu zážitek. Nebo můj první zápas v Thajsku...Pak samozřejmě finále v Praze, kdy jsme v roce 2012 vyhráli. A nebo 2013, protože obhájit a vyhrát znova je nádherné. Byly to skvělé roky.“
Co se stalo v Maroku, které jste zmiňoval?
„Byl to první rok, kdy jsme bohužel sestoupili ze Světové skupiny a letěli jsme pak na předkolo do Maroka. To nebylo ani v Casablance nebo v Marrakéši. Hrálo se v malé vesnici u tuniských hranic. Když jsme přistávali, tak nám říkali, že se musí letět z druhé strany, protože mezi sebou válčí. A doufejme, že bude dobrý vítr a takové věci. Bylo to zajímavé. Hrálo se antuce, ale s ní to nemělo nic společného. Spíš na kamení to bylo. I to k tomu patří. Domácí fanoušci se mohli zbláznit. Malé tribuny, ale parádní atmosféra. O tohle Davis Cup přijde.“
