Na stará kolena se nastartovala až na povrchu, kde se hrají nejdelší a nejvíc vyčerpávající zápasy. „Ironie, taky jsem si to říkala,“ uchechtla se třiatřicetiletá tenisová veteránka Barbora Strýcová, která po semifinále v Istanbulu vykročila vítězně i na J&T Banka Prague Open. Předloňskou vítězku ze Stromovky Monu Barthelovou přemohla v 1. kole 6:4, 6:2 a prozradila, že do pohody se dostala i díky dovolené na Jamajce.
Původně jste měla v úvodním kole čelit Karolíně Muchové, ale po odhlášení
Karolíny Plíškové
se turnaj přelosoval a vy jste šla na Němku. Potěšila vás změna?
„Dozvěděla jsem se to v pondělí večer, moc jsem to neřešila. Ale pro diváky je lepší, když nehrají Češky proti sobě a mohou obě postoupit. Spíš jsem si vzpomněla na ten dva roky starý divný zápas s Barthelovou, kdy mě tu porazila v semifinále. Dneska jsem jí to vrátila, cítila jsem se pohybově dobře a držela jsem se plánu.“
Dobře jste se pro Prahu nastartovala účastí mezi poslední čtyřkou v Istanbulu, že?
„Jo, tam to bylo důležité. Nahrála jsem dost zápasů.“
Sezona se pro vás zatím nevyvíjela moc dobře, je ironií osudu, že se ve svých 33 letech chytáte právě na antuce?
„Taky jsem si to říkala. Ale pár zkušeností už na antuce mám, člověk si rychleji uvědomí, jak se na ní pohybovat, nemusí si tolik zvykat. Tenis mě najednou hrozně baví, všechno je fajn.“
Úvodní měsíce na betonových turnajích ale tak růžové nebyly, co?
„Funguje to tak, že se vám v tenisu musí všechno sejít. Mně loni na konci roku vzalo hrozně moc energie finále Fed Cupu. Bylo to krásné ale náročné, vydala jsem se úplně ze všeho, končila jsem ta s reprezentací, emoce to byly fakt velké. A po týdnu volna jsem zase musela do tréninku. Dost dlouho mi trvalo, než jsem se dostala z únavy, celou Austrálii jsem ji cítila. Ale už jsem na tom dobře. Když se mi všechno sejde, můžu zahrát dobrý turnaj. Jsem zdravá, fyzicky se cítím dobře, nic extra mě nebolí.“
Kdy se to zlomilo?
„Měla jsem dobrých 10 dní tréninku na antuce před Istanbulem, přijela jsem z dovolené s rodinou na Jamajce, kde jsem si odpočinula.“
Co vás zaválo na Jamajku?
„Máma slavila šedesátiny, já měla taky narozeniny. Tak jsme vyrazily na rodinnou dovolenou. Vyváděly jsme různé věci. Skákaly ze skal do vody, asi z pěti metrů. Pro mě to byl hroznej výkon. Pily jsme rum punch, bylo to tam fakt hezký. Poprvé v kariéře jsem si dala takhle dovolenou uprostřed sezony a na starý kolena mi to pomohlo. Ze světa tenisu jsem se zase dostala k rodině, po spoustě let jsme byli spolu, nemyslela jsem na forhen bekhend, ale kam jít na výlet. Hrozný relax.“
Příjemné musí být i hrát teď doma v Praze, že?
„Pro mě o to příjemnější, že jsem ve Fed Cupu skončila a tohle je jediná příležitost, kdy můžu potkat naše české fanoušky, cítit jejich podporu. Jsou pro mě hrozně důležití. Tenhle turnaj je pro mě jeden z nejlepších a cítím se tu hrozně dobře.“
Mluví se o vašem možném konci kariéry. Můžete hrát v Praze naposledy?
„Kdo ví, třeba tu nastoupím ještě třikrát, a nebo je to naposledy. Důležité je si to užít.“
