V rukou medicínského mága Pavla Koláře chystá tenistka Barbora Krejčková (26) návrat k turnajům. Možná nastoupí už příští týden ve Štrasburku, aby se připravila na obhajobu grandslamového triumfu na Rolland Garros. Čas kvapí, rodačka z Ivančic kvůli bolavému pravému loktu pauzíruje od konce února. „Tu pauzu snáším docela dost špatně. Ale už se to zlepšuje,“ říká s úlevou.
Na výcvik psa, jehož má u rodičů na Moravě, momentálně zbývají jen víkendy. Barbora Krejčíková tráví všední dny v Praze, kde dochází na terapie k Pavlu Kolářovi a trénuje na antukovou sezonu. Poslední zápas odehrála 23. února v Dauhá. Přesto poskočila zpátky na druhé místo žebříčku WTA. „Těším se, že další turnaj brzy přijde,“ vzývá comeback na kurty.
Jak jste na tom aktuálně po zdravotní stránce?
„Zlepšuje se to. Od pondělí do pátku jsem v Praze, mám s sebou i trenéra. Bydlím tam a každý den docházím na Waltrovku na léčebné proudy. Musím to pořád podstupovat, ale už jsem začala trénovat. Zatím vypadá všechno dobře. I na kontrolách. Nic se nezhoršuje, právě naopak. Všechno drží a postupně si přidávám. Jsem ráda, že už můžu být zpátky na kurtu. Doufám, že začnu brzy hrát. Těším se na to.“
Může to tedy nastat příští týden ve Štrasburku?
„Řeknu to asi tak: Jdu den po dni. Řídím se podle aktuálního stavu. Pokud se bavíme konkrétně o Štrasburku, rozhodovat se budu až ve středu po dalších dvou tréninkových dnech. Plánovala jsem, že začnu dřív, jenže zdravotní stav mi to bohužel nedovolil. Musela jsem to pořád odkládat a odkládat. Ale teď už je to snad na dobré cestě. Když to půjde, chtěla bych odehrát co nejvíce turnajů a směřovat to všechno k Paříži.“
Zvládnete se nachystat na Roland Garros, které startuje už za čtrnáct dnů?
„Snažím se připravit, co nejlépe to jde. Kondici jsem mohla dělat i předtím, teď k ní musím doladit ruku a údery. Vrchol sezony pro mě Paříž není. Spíš počátek. Vrchol teprve přijde.“
Je antuka ideální povrch na comeback?
„Na antuce jsem měla největší úspěchy, je to pro mě ten nejlepší povrch. Ale uvidíme, jak na ni bude ruka reagovat. Teď to nemůžu říct.“
Budete muset kvůli zranění upravit techniku?
„Změna techniky asi trošičku bude muset být, ale ne nějak markantní. Zařadili jsme víc kompenzačních cvičení. Už nejsem tak mladá, jako jsem byla pár let zpátky.“
Pavel Kolář hned věděl, co je za problém?
„To ano. Ale nevěděli jsme na začátku, jak ho řešit. Začali jsme klidem a později jsme přidali léčebné procedury, po kterých se mi to rapidně zlepšilo.“
Vidíte v sezoně nějakou dominantní hráčku na okruhu?
„Nejvíc dominantní z nás je teď asi Iga (Swiateková). Ostatní holky to mají nahoru dolů. Chvíli se jim daří, pak zase ne. Co vím, tak jsem se opět posunula na pozici dvojky. Jiným hráčkám vypadaly nějaké body. Skoro tři měsíce nehrát a být číslo dva, to není špatné. (usmívá se) Až budu zdravá, třeba bych pak mohla zaútočit na jedničku.“
Počítáte v prvních týdnech pouze s dvouhrou?
„Ještě nevím. Určitě bych chtěla hrát i čtyřhru. Katka (Siniaková) byla taky zraněná, skrečovala zápas. Musíme se spolu spojit. Uvidíme, jak to zvládneme.“
Během pauzy jste trávila čas cvičením svého psa. Poslouchá?
„Někdy to jde, jindy ne. Spíš to záleží na něm, než na mně. (usměje se) Já povely dávám, on poslouchá, jak se mu chce. Chtělo by to s ním trávit víc času. Teď jsem přes týden v Praze a mám jen víkendy. A to se s ním spíš mazlím, než abych cvičila. Aby mě měl ještě rád.“