Berdych o Federerovi: V šatně působil jak velké dítě, ale lidsky mi byl blízký
Když měl kdysi Roger Federer označit svého největšího soupeře z Česka, neváhal ani chvíli: Tomáš Berdych. Svedli spolu šestadvacet zápasů, šestkrát zvítězil chasník z Valmezu s rázným forhendem, jenž byl svého času považován za specialistu na Federera. Ač je český borec o pět let mladší než švýcarský mistr, opustil kvůli zranění profesionální kurty již před třemi lety. Vlastně podobně jako RF. Kdy ho Švýcar naštval? Jak se choval v šatně? A čím ohromil partu výletníků v Kapském Městě? O tom všem se Berdych (37 let) rozvyprávěl na terase Sparty ve Stromovce, kam stále chodí za tenisovými tréninky.
Rozhovory už dává zřídka, má rád svůj klid a soukromí. Na vzpomínku o jeho oblíbenci Federerovi ale slyší. Na skráních již mu zlehka začínají prokvétat první šediny, jinak však Tomáš Berdych vypadá jako kdysi. Švýcar byl asi nejosudovějším soupeřem jeho kariéry, která běžela v době, kdy bylo nejtěžší vyhrávat tituly pro někoho, kdo se nejmenoval Federer, Nadal či Djokovič. Berdych to bral obyčejně smířlivě.
„Alespoň budu moct říkat, že jsem byl součástí téhle neuvěřitelné éry,“ říkával možná nejlepší tenista dějin, který nikdy nevyhrál grandslam. Nyní se ochotně podělil o zážitky, které posbíral s legendou legend.
Tomáši, sledoval jste Laver Cup a Federerovu rozlučku?
„Díval jsem se všechny tři dny. I ten první, kdy se loučil Roger. Vydržel jsem až do půl druhé ráno, když s Rafou končili debl. Není moc věcí, kvůli kterým bych se takhle hecnul. Ale zajímalo mě, jak bude hrát.“
Co jste na jeho tenis říkal?
„Když měl někam popoběhnout, dával si bacha, aby se zase nezranil a nemuseli mu zase dělat díru do kolena. Ale zbytek odehrál úplně v pohodě, což jenom dokládá, jak má technicky dobře založený švihový tenis. Třeba u mě je s tím potíž. Já byl spíš silový typ, a když už teď v sobě nemám tu starou páru, tak na kurtu někdy trpím. S tím on nemá vůbec problém.“
Federer se po posledním utkání několikrát rozplakal. Dojal jste se při ceremoniálu taky trochu?
„Čekal jsem, že to bude v takovém duchu, protože on je dost citlivý. Bylo vidět, že to hodně prožíval. Ale nejdůležitější je, že si přesně takhle rozlučku představoval a užil si ji. Alespoň to tak říkal. A jestli já jsem se nějak extra dojímal? Ani ne. Spíš se na to koukám střízlivýma očima.“
