Rok, na který jen tak nezapomene. Tenisový talent Jakub Menšík (17) nadchl svět bojovností ve finále juniorského Australian Open, trénoval taky s hvězdným Novakem Djokovičem v jeho akademii. V srpnu zapsal první úspěch mezi dospělými v podobě semifinále na challengeru. „Byla to velice povedená sezona, zahrál jsem si snad všechny kategorie turnajů. Zážitkem pro mě byl každý zápas,“ líčil pro iSport.cz aktuálně 449. hráč světového žebříčku. Pozoruhodnou pouť rokem 2022 završil vítězným hattrickem na podnicích ITF.
Sezonu jste dokončil s 15 výhrami v řadě a třemi tituly. Byl takový závěr i trochu nad plán?
„Řekl bych, že se jednalo o největší úspěch v celé sezoně. Ani jsem netušil, že to může takhle dopadnout. Samozřejmě na každý turnaj jedu s vítězným záměrem, ale kdyby mi někdo před třemi turnaji řekl, že na všech dojdu až na nejvyšší příčku, asi bych si myslel, že se úplně zbláznil. Ale stalo se a jsem velice rád, že se to takhle v závěru sezony povedlo.“
Jak náročné bylo vydržet koncentrovaný?
„Tři turnaje v kuse, navíc pokaždé až do finále, jsem ještě nehrál. Patnáct zápasů za tři týdny byl asi můj rekord, nová zkušenost. Nejcennější je poslední turnaj v Šarm aš-Šajchu, zvládnout to fyzicky a psychicky bylo velice náročné. Povedlo se to ale nadstandardně. Třetí týden jsem cítil celkovou fyzickou únavu. Člověk se může uspokojit dvěma velkými úspěchy a už na třetím turnaji se nemusí chtít tolik. Ale já jsem to ještě zvládl nakopnout a dobře se namotivovat. Nakonec to dopadlo velkým úspěchem.“
Čím jste se dokázal nakopnout?
„Byl jsem každý den v kontaktu s mentálním koučem. Pomohl mi on i trenér Robert Rumler, který byl se mnou na místě. Všichni mi pomohli a bez toho bych to nebyl schopný zvládnout.“
Jak funguje spolupráce s mentálním trenérem Draganem Vujovičem?
„Bydlí v Praze, takže jsem s ním v neustálém kontaktu telefonicky i pravidelně každý týden přes Skype. Spolupracuji s ním už dobré tři roky a za tu dobu jsme zvládli spoustu práce a dost milníků. Bylo tam hodně úspěchů a proher, které mě ale posouvaly dál. Na mé tenisové kariéře má obrovskou zásluhu.“
Co se složení turnajů týče, sezonu jste měl pestrou, že?
„Dostal jsem spoustu příležitosti na challengerech i na ATP turnaji v Bělehradě. Skvělá sezona odstartovala na juniorce Australian Open, v létě se povedlo semifinále na challengeru v Praze. Přicházelo spoustu proher, ale i velice příjemných výher. Nečekal jsem tak vydařenou sezonu a beru ji všemi deseti.“
V Melbourne jste hrál téměř čtyřhodinové finále, braly vás křeče, ale bojoval jste a arénu nakonec opouštěl na vozíčku. Dál vás čekalo seznámení a tréninky s Novakem Djokovičem a následně jste zvládl přesun na turnaje mezi dospělé. Který zážitek byl pro vás nejintenzivnější?
„Zážitek pro mě bylo naprosto všechno, každý zápas, každý trénink, každá chvilka ve fitku. A samozřejmě na kurtu s Novakem nebo na Australian Open. (usmívá se) Bylo jich tolik, že ani nejde říct, který by byl nejlepší a nejintenzivnější. Ale samozřejmě setkání a trénování s Novakem Djokovičem, který se stal mým přítelem, je pro mě veliká čest a jsem z toho velice nadšený, protože je to můj idol a vzhlížím k němu. Pro mě je to velice příjemný zážitek stejně jako úspěch na Australian Open, i když jsem to nedokázal dotáhnout do konce. A skvělý byl i závěr sezony na turnajích ITF a semifinále na challengeru v Praze.“
Jste rád, že Djokovič bude moci v lednu startovat na Australian Open?
„Moc mu to přeji. Jak se ke mně dostala zpráva, že bude moct hrát jeden z nejoblíbenějších grandslamů, byl jsem velice rád. Už na začátku roku to tam měl velice náročné. Budu mu fandit a na dálku tam posílat energii.“ (usmívá se)
Chvíli vám trvalo, než jste se na dospělých turnajích rozkoukal. Kdy nastal zlom a začátek vítězného období?
„Bez proher by nebyla vítězství. Na začátku roku jsem byl v egyptském Šarm aš-Šajchu, kde se mi vůbec nedařilo. Říkal jsem si, že tam ještě nemám co dělat. Byla to krásná ukázka, jak jsem se posunul od začátku roku. Bez nabraných zkušeností z větších turnajů bych nebyl schopen dokázat toho, co se v posledních dnech stalo. Zlomový turnaj byl challenger v Praze a od té doby jsem byl schopný prodat zkušenosti, trénink a tvrdou dřinu.“
Jak se na konci takové sezony cítíte po fyzické a mentální stránce?
„Celková únava samozřejmě trošku je, ale kdybych prohrával, byla by větší. Teď se mi díky třem vítězným turnajům regenerovalo o hodně líp. Na odpočinek i Vánoce se těším, ale mám spoustu jiných povinností ve škole nebo doma.“
Máte resty ve škole?
„Rozhodl jsem se jít cestou profesionálního tenisty a na školu není moc času. Na druhou stranu vím, že je to pro mě potřeba a studium je základ. Částečně se tedy škole snažím věnovat. Učitelé jsou naprosto skvělí a vycházejí mi vstříc. Je radost to dělat, ale taky náročné vše skloubit. Není to brzda pro moji kariéru, ale spíš výzva.“
Už máte naplánované, kde odstartujete novou sezonu?
„Teprve si sedneme s trenérem nad turnajovým plánem. Do Vánoc mě ještě čeká tenisová extraliga, pak je naplánované volno. Vletím do toho už před začátkem nového roku a na leden budeme plánovat další turnaje.“
Dalším krokem bude prosadit se z turnajů ITF na challengery?
„Ano, můj ranking je ještě hraniční, ale příští rok bude díky novému systému větší šance se na turnaje dostávat. A i kdyby to byla jen kvalifikace, pro mě mnohem lepší než jet na ITF. Už díky posledním výhrám bych se na spoustu challengerů měl dostat a když si zlepším žebříček, bude to ještě jednodušší. Dlouhodobější cíle jsou pak samozřejmě grandslamy, hlavní soutěže a bojovat tam každé kolo, každý fiftýn. A taky olympiáda – byla by krása tam startovat.“
Témata:
atp, sport, Olympijské hry, Praha, tenis, finále, Novak Djoković, Austrálie, Australian Open, Vánoce, semifinále, Jakub Menšík, Sport na Heureka.cz
Související články
