Vyhrál čtyři z pěti nejdůležitějších turnajů roku. Když padly bariéry pro neočkované proti covidu a mohl absolvovat takřka celý program, vrátil se suverénně na první místo žebříčku. A tvrdí, že současný šestatřicetiletý Novak Djokovič je nejlepší verzí, jakou kdy byl. V takové náladě míří srbský vládce tenisu vstříc sezoně 2024, v níž hodlá zaplnit poslední bílé místo ve svém životopise. Olympijské zlato však není jediným milníkem, o který nejlepšímu tenistovi všech dob ještě jde.
Nejsou to soupeři, vlastní zdraví či pokles výkonnosti, co nutí Novaka Djokoviče přemýšlet o tom, jak dlouho chce hrát ještě tenis. Dva důvody, proč si pokládá tuhle existenciální otázku, měl při finále Turnaje mistrů v Turíně hned u kurtu. Devítiletý syn Stefan a šestiletá Tara mu přiběhli hned blahopřát ke zlomení dalšího rekordu – sedmému titulu z Masters.
A šťastný táta se těšil z toho, že jsou děti už dost velké na to, aby si takový zážitek pamatovaly. Také si však uvědomuje, že ho potřebují na blízku, což není příliš slučitelné s prací profesionálního tenisty. „Jak skloubit tenis s tím, abych byl co nejvíc součástí jejich životů, je pro mě teď největší výzva,“ uznal Djokovič.
I proto se spekuluje, že sezona 2024 může být poslední, kterou odehraje v plném zápřahu. A nebojí se před ní mluvit o největších cílech – třeba o Golden Slamu, olympijském zlatu a titulech ze všech čtyř grandslamů v jednom roce. „Pořád můžu vyhrát olympiádu i všechny grandslamy. Vždycky jsem měl jen ty nejvyšší cíle a to se nezmění ani v příštím roce,“ prohlásil. Co by v kariéře ještě rád dokázal?
Olympijské zlato
Je to paradox. A nebo spíš pochopitelný výsledek Djokovičova silného vlastenectví. Tak moc chce pokaždé pro Srbsko získat olympijské zlato, že se obyčejně vrací s nepořízenou. Čtyřikrát už startoval pod pěti kruhy, získal tam jen jediný bronz. A ten už je patnáct let starý z Pekingu 2008, když hrál bez většího tlaku ve stínu Federera s Nadalem ještě v roli světové trojky a na kontě měl jediný vyhraný grandslam.
Proto má olympijskou Paříž roku 2024 zakroužkovanou červeně. Na antukových kurtech Roland Garros ho čeká vrtkavý turnaj hraný pouze na dva vítězné sety, kdy je vždy k překvapení na úkor favorita blíž. „Bude to krušný program. Z antuky na trávu, pak zase zpět na antuku,“ uvědomuje si, že ho během dvou měsíců čekají dva evropské grandslamy a olympiáda.
Srbsko má zatím šest zlatých medailí z Her, po dvou z taekwonda a vodního póla, jednu z karate a zápasu. Bylo by skoro proti logice, aby zemi Novaka Djokoviče chyběla ta tenisová.
Osmý Wimbledon
Když byl Novak Djokovič malý, jeho snem bylo jednou vyhrát Wimbledon. Pro turnaj turnajů v All England Clubu žil. Když to poprvé dokázal v roce 2011 a potkal se na slavnostní večeři s Petrou Kvitovou, netušil, kolik toho na trávě ještě zvládne.
Dnes je v pozici, kdy může vzít Rogeru Federerovi jeho nejcennější rekord – osm wimbledonských titulů. V soutěži popularity mezi fanoušky švýcarského elegána nikdy neporazí, může ho však systematicky vymazávat z čela historických žebříčků.
A to se mu daří. Letos chyběl jeden set k tomu, aby i Djokovič osmý wimbledonský titul získal, Carlos Alcaraz byl proti. Příští sezonu je tu další šance.
Článek pokračuje pod grafikou
Grand Slam – Golden Slam
Vyhrát všechny čtyři grandslamy v jednom roce, to je ultimátní výzva i pro největšího z největších. V profesionální éře tenisu, jež se datuje od roku 1968, to dokázal jen jeden muž – levoruký Australan Rod Laver. A Djokovič je mužem, jenž se mu přibližuje nejvíc.
Už ve čtyřech sezonách (2011, 2015, 2021, 2023) dokázal získat tři grandslamové tituly. V prvních dvou případech měl dveře zavřené v Paříži přes Nadala, v roce 2021 psychicky vyhořel na poslední překážce - ve finále US Open s Daniilem Medveděvem. A letos byl úplně nejblíž.
Neprohrát pátý set wimbledonského boje o titul s Alcarazem, mohl mít už třeba splněno. Na otázku, jak jde letošní sezona ještě překonat, v neděli v Turíně ale suverénně odpověděl. „Pořád můžu vyhrát olympiádu i všechny grandslamy. Vždycky jsem měl jen ty nejvyšší cíle a to se nezmění ani v příštím roce,“ podotkl.
Nejvíc titulů
Dostihy o největšího grandslamového triumfátora jsou při zdravotních potížích Rafaela Nadala a ohlášené jeho poslední sezoně rozhodnuty 24:22 pro Djokoviče. Ten si však může troufat i na Jimmyho Connorse a jeho rekord 109 titulů celkem. K dorovnání dlouhověké americké legendy mu jich chybí 11, za tradičního „djokovičovského“ provozu by mu to nemělo trvat déle než dva roky. Vydrží tak dlouho, aby byl úplně nejlepší ve všem, co tenis nabízí?
